Středověké umění v Čechách a střední Evropa 1200⁠–⁠1550

Sbírková expozice umístěná v patře klášterního komplexu prezentuje na více než dvou stech exponátech z oboru malířství, sochařství a uměleckého řemesla proměny formy a funkce výtvarného díla během tří staletí. Exponáty provenienčně spjaté s českými zeměmi doplňují díla vytvořená v širším středoevropském regionu ⁠–⁠ zvláště Franky, Rakousy, Sasko ⁠–⁠ např. díly Hanse Pleydenwurffa, Albrechta Altdorfera, Hanse Hesseho či Lucase Cranacha staršího.

Nejstarší díla z této expozice pochází z období vlády Přemyslovců, dynastie, k níž náležela i zakladatelka zdejšího kláštera sv. Anežka Česká. Mezi špičkové exponáty sbírky a poklady národního kulturního dědictví patří díla z období vlády Lucemburků ⁠–⁠ krále Jana a zejména jeho nástupce císaře Karla IV. a jeho synů. V lucemburské době působili mimořádní malíři a sochaři, jakými byli Mistr Michelské Madony, Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Theodorik, Mistr Třeboňského oltáře či Mistr Krumlovské Madony. Koncem 14. století se zrodil fenomén tzv. krásného slohu, který českým zemím přinesl na poli umělecké práce věhlas. Doba vlády Vladislava a Ludvíka Jegellonského je spjatá s pozdně gotickým a raně renesančním obdobím ⁠–⁠ tehdy zde působili malíři jakými byl Mistr Svatojiřského oltáře, Mistr Puchnerovy archy, Mistr Litoměřického oltáře, či vynikající řezbáři Mistr Oplakávání Krista ze Žebráku a Mistr Oplakávání Krista ze Zvíkova. Mezi datačně nejmladší díla v expozici patří malby Monogramisty IW ze 40. let 16. století, tehdy ve střední Evropě již převládala renesanční estetika.

Autoři: Jiří Fajt, Štěpánka Chlumská

Kurátor: Štěpánka Chlumská, spolupráce Tomáš Hladík, Marcela Vondráčková

Architektonicko-výtvarné řešení expozice: Jiří Javůrek, Vlastimil Vagaday, Slavomír Vlk, Viera Bínová (Společnost genia loci s.r.o)

Grafické řešení: Pavel Lev, Aleš Najbrt (Studio Najbrt), spolupráce Luděk Novotný

Aplikace Skrytá tajemství středověkých obrazů

Mobilní aplikace Skrytá tajemství středověkých obrazů uživatelům nabízí nevšední interaktivní prohlídku deskových maleb z expozice středověkého umění v Anežském klášteře. Aplikace je bezplatně k dispozici (ve verzi pro iOS a Android) na App Store a Google Play.

Hmatová expozice odlitků sochařských děl českého středověkého umění 13.⁠–⁠15. století

Kolekce dvanácti odlitků soch je vystavena v přízemí Kláštera sv. Anežky České. Expozice umožňuje návštěvníkovi sledovat stylovou proměnu sochařského díla během několika staletí. Vedle pozdně románského reliéfu z baziliky sv. Jiří jsou zde díla z období vlády Karla IV. a Václava IV. Tvorbu slavného sochaře a architekta Petra Parléře představují portrétní busty z triforia katedrály sv. Víta v Praze. Každý exponát doprovází text ve zvětšeném písmu a základní popiska v Braillově písmu. K dispozici je i katalog v Braillově písmu.

Lapidárium Anežského kláštera

Fond lapidária, shromážděný během téměř tři čtvrtě století probíhajících archeologických průzkumů a restaurátorských prací v objektu, čítá na stovky předmětů. Národní galerie Praha eviduje více než 800 předmětů. Unikátní soubor nálezů je rovněž uchováván v lapidáriu Národního muzea, Archeologickém ústavu a Muzea hlavního města Prahy. Pro expozici bylo vybráno téměř šest desítek předmětů, které mapují zejména období výstavby kláštera v době jeho vrcholného rozkvětu za života Anežky Přemyslovny, nechybí však ani předměty z období úprav kláštera ve 14. století a soubor renesančních a barokních náhrobků. Většina děl je instalována v hlavní expoziční části, v interiérové expozici v bývalé černé kuchyni, refektáři a v exteriéru v ambitu menších bratří. Některé významné solitéry jsou ponechány na místě svého původního určení či nálezu (viz exponáty např. ve svatyni Salvátora, oratoři).

Autor: Helena Soukupová, spolupráce Štěpánka Chlumská

Kurátor: Štěpánka Chlumská, Helena Dáňová

Architektonicko-výtvarné řešení expozice: Jiří Javůrek, Silvie Bednaříková (SGL Project)

Grafické řešení: Jana Vahalíková (Studio Marvil)

Sochařská zahrada

V klášterních zahradách jsou instalovány téměř dvě desítky sochařských děl současných českých autorů. Výjimkou je pouze významné dílo Františka Bílka, jedna z prvních sochařových realizací s názvem Golgota (1892). Díky zápůjčkám autorů ⁠–⁠ Michalu Gabrielovi (Tanečníci), Čestmíru Suškovi (Buben), Jaroslavu Rónovi (Podobizna s lebkou), Pavlu Opočenskému (Umyvadlo, Zpovědnice) a Stefanu Milkovovi (Amorfoid) jsou vedle děl doyenů českého sochařství ⁠–⁠ Karla Malicha (mezi jinými Energie, Strom), Stanislava Kolíbala (Pád) a Aleše Veselého (Zavěšené břemeno, Šikmý průřez šikmou osou) ⁠–⁠ zastoupeni také etablovaní sochaři generace, z níž řada náležela k členům umělecké skupiny Tvrdohlaví, založené v roce 1987. Přímo pro areál Anežského kláštera vytvořil dva samostatné objekty František Skála (Přístěnek, Sluneční vozík). Přístěnek je určen zejména nejmenším návštěvníkům areálu.

Koncepce: Adam Budak, Jiří Fajt, Štěpánka Chlumská, Irena Nývltová

Kurátor: Irena Nývltová, spolupráce Štěpánka Chlumská

Architektonicko-výtvarné řešení: Jan Roháč, Bronislav Stratil (ROHÁČ STRATIL Architektonický ateliér s.r.o.)

Grafické řešení: Jana Vahalíková (Studio Marvil)

Související akce

Víkend: Piccoli Víkend: Piccoli
  • 24/10—25/10 2020
  • Klášter sv. Anežky České