Budova

Klášter sv. Anežky České

U Milosrdných 17, Praha 1; vstup z ulic Na Františku a Anežská Mapa

Klášter sv. Anežky České

út, čt, pá, so, ne: 10.00–18.00
st: 10.00–20.00

Metro A: Staroměstská Metro B: Náměstí Republiky Tram 6, 8, 15, 26: Dlouhá třída Tram 17: Právnická fakulta Bus 207: Dlouhá třída

Více info o přístupnosti budov

O budově

Klášter Na Františku, mimořádně historicky cenný klášterní komplex, jedna z nejstarších gotických staveb Prahy, nese jméno své zakladatelky, přemyslovské princezny sv. Anežky České (svatořečené roku 1989). Anežka Přemyslovna (patrně 1211⁠–⁠1282) založila zdejší klášter klarisek a menších bratří za podpory královské rodiny počátkem třicátých let 13. století, zanedlouho poté do něj vstoupila a stanula v jeho čele.

Klášter Na Františku byl prvním sdruženým dvojklášterem klarisek a menších bratří v Záalpí, byl však také budován jako rodové pohřebiště Přemyslovců. Stal se místem královské korunovace i svědkem královských pohřbů, místem posledního odpočinku sv. Anežky České.

Význam kláštera po Anežčině smrti neupadl, ctili jej také Lucemburkové, nástupci Přemyslovců. Řeholnice obývaly klášter až do počátku husitských válek, po jejich skončení se do kláštera navrátily a usilovaly o jeho obnovu. Další etapou dějin kláštera je jeho převzetí dominikány v době rudolfínské. Tehdy definitivně zanikl klášter menších bratří. Pozemky kláštera byly rozprodány, postupně na nich vznikala nová městská čtvrť. Po odchodu dominikánů se klarisky na František vrátily, úpadek kláštera však nezastavily. Roku 1782 byl Josefem II. klášter zrušen a následně prodán v dražbě.

Zchátralému klášteru pronajímanému pro nejrůznější účely opakovaně hrozilo zboření. Poslední návrh přinesl asanační plán Prahy na sklonku 19. století. Díky svému významu však klášter zániku unikl. Od počátku 20. století byl postupně dokumentován, zkoumán a opravován. I přes pohnuté osudy areálu se dodnes dochovalo jádro unikátní dispozice bývalého dvojkláštera. V sedmdesátých letech 20. století byl prohlášen národní kulturní památkou. Po dlouhotrvající rekonstrukci pak byl v osmdesátých letech zpřístupněn. Dějiny jednotlivých staveb mapují za-stavení prohlídkového okruhu v exteriéru i interiéru kláštera.

Přízemí areálu zaujímá prohlídkový okruh věnovaný historii dvojkláštera a jeho zakladatelce. Jeho součástí je také lapidárium v konventu klarisek (černá kuchyně a refektář) a menších bratří (ambit), které zahrnuje významný soubor architektonických fragmentů z doby výstavby kláštera, zakládacích desek oltářů a náhrobních kamenů. Celoročně a zdarma jsou přístupné také obě klášterní zahrady s prohlídkovým okruhem architekturou kláštera a sochařskými díly předních českých umělců.

Klášterní zahrady

Otevírací doba zahrad: 
  • březen–květen & září–říjen: 10.00–18.00 
  • červen–srpen: 10.00–22.00  
  • listopad–únor: 10.00–16.00
Zahrady otevřeny každý den včetně pondělí. V případě nepříznivého počasí jsou zahrady uzavřeny.

Sochařská zahrada

V klášterních zahradách jsou instalovány téměř dvě desítky sochařských děl současných českých autorů. Výjimkou je pouze významné dílo Františka Bílka, jedna z prvních sochařových realizací s názvem Golgota (1892). Díky zápůjčkám autorů ⁠–⁠ Michalu Gabrielovi (Tanečníci), Čestmíru Suškovi (Buben), Jaroslavu Rónovi (Podobizna s lebkou), Pavlu Opočenskému (Umyvadlo, Zpovědnice) a Stefanu Milkovovi (Amorfoid) jsou vedle děl doyenů českého sochařství ⁠–⁠ Karla Malicha (mezi jinými Energie, Strom), Stanislava Kolíbala (Pád) a Aleše Veselého (Zavěšené břemeno, Šikmý průřez šikmou osou) ⁠–⁠ zastoupeni také etablovaní sochaři generace, z níž řada náležela k členům umělecké skupiny Tvrdohlaví, založené v roce 1987. Přímo pro areál Anežského kláštera vytvořil dva samostatné objekty František Skála (Přístěnek, Sluneční vozík). Přístěnek je určen zejména nejmenším návštěvníkům areálu.

Aplikace Skrytá tajemství středověkých obrazů
Nová mobilní aplikace Skrytá tajemství středověkých obrazů uživatelům nabízí nevšední interaktivní prohlídku deskových maleb z expozice středověkého umění v Klášteře sv. Anežky České. Aplikace je bezplatně k dispozici (ve verzi pro iOS a Android) na App Store a Google Play.

Sbírková expozice