Karel Šlenger (1903 -1981)


Datum konání: 28.10.2005 - 15.01.2006

východní křídlo 1. patra

Výstavu pořádá Národní galerie v Praze - Sbírka moderního a současného umění

Autor koncepce a kurátor výstavy: Tomáš Vlček

Architektonické řešení: Stanislav Kolíbal

Grafické řešení tiskovin: Stanislav Kolíbal

Hlavní mediální partner: Hospodářské noviny

Partner: Adjust art

Partner programů lektorských oddělení NG: HVB bank

Mediální partneři: Art&antique, Classic FM, ČRo 3 Vltava, Praguebest

Doprovodný program je zde

Sbírka moderního a současného umění Národní galerie v Praze připravila výstavu životního díla Karla Šlengra (1903-1981). Na ní se představuje více než 50 kreseb a 100 maleb provedených většinou autorovou vlastní kombinovanou olejovou a temperovou technikou. Národní galerie v Praze poprvé představuje Šlengrovo dílo v celistvosti a vzniká tak možnost zařadit je do souvislostí dějin umění 20. století.

Překvapivost a osobitost povahy Šlengrovy tvorby zapříčinily, že jeho jméno dlouho zůstávalo vázáno jen k východočeskému regionu. To se změnilo v posledním desetiletí, kdy se začal probouzet zájem o Šlengra v rámci zaujetí nonkonformními díly a tendencemi českého moderního umění. Překvapivost výrazu Šlengrovy malby sice upoutávala pozornost, ale neposkytla žádný jasný klíč k vnímání jeho tvorby jako závažného přínosu k utváření českého a evropského umění 20. století.

Retrospektivní výstava díla Karla Šlengra shrnuje pohled na vývoj a význam tohoto malíře v následujících tematických a chronologických celcích:

1. Vlastní cesta k výtvarnému umění ve dvacátých letech prostřednictvím studia a destrukce objektivistického pohledu na svět, tak jak jej představovala evropská tradice postavená na perspektivě.

2. Třicátá léta. Zhodnocování možností malířského vyjádření vyplývajících z osvobození ze schémat a konvencí moderního umění. Důležité se pro Šlengra staly studijní cesty do Francie, Alžíru a na Balkán spolu s objevováním výrazu hmoty v malbě a hodnot osobního prožitku světa. V proudu bohatém na varianty možností výtvarného vyjádření sílil zájem o malířské gesto a úsilí o ztvárnění základních životních motivů a témat, mezi kterými výsadní postavení začaly zaujímat motiv země a námět ženského aktu. V průsečíku obou tendencí se formovaly vize, které základní motivy těla a země spojovaly do hymnicky chápaného celku.

3. Čtyřicátá léta přinesla zásadní výsledky Šlengrova úsilí o vlastní malířský výraz. Nalezl jej na přelomu třicátých a čtyřicátých let, a to především v plasticky hmotně malovaných a modelovaných obrazech věnovaných motivům ženského aktu a zátiší s květinami. Zásadní objevy, které zařadily Šlengra mezi protagonisty informelu, přesahovaly rámec českých schopností Šlengrovo dílo u nás včas pochopit a odváděly autora k hledání dalších a dalších variant výtvarného projevu. Mezi nimi k tomu nejvýznamnějšímu patřily pokračující metamorfózy ženského těla.

4. Tvorba z doby od konce čtyřicátých do konce padesátých let usiluje o nové rezultáty, ke kterým Šlenger dospěl jak na základě informelních objevů a zkušeností, tak i na základě objevů instinktivních stránek pudově zaměřené existence. Historické události čtyřicátých a padesátých let ovlivnily Šlengrovy možnosti prosadit vlastní výtvarné objevy v českých a mezinárodních souvislostech. Místo, aby v tehdejším uměleckém životě vytvářel pro svůj projev prostor, který dosud chyběl, začal vkládat své osobní vize do obecně společensky zaměřených představ, do dobových obrazových narací a stylizací. Toto přizpůsobení konvencím se obracelo proti autorovi, který se stával čím dál tím více sarkasticky kritický k době, dobovému umění i k sobě samému. V rozvětvující se tvorbě nacházel jen příležitostně polohy, kde jeho talent mohl zazářit. Jde především o cykly ryb, zajíců, havranů a květin.

5. Teprve o něco svobodnější kulturní klima začínající koncem padesátých let umožnilo, aby se Šlenger začal opět uplatňovat ve veřejném kulturním a výstavním životě. Socialistický realismus nezdevastoval tolik Šlengrův tvůrčí profil a osud, jako se to stalo řadě jiných, i když do značné míry paralyzoval eruptivnost Šlengrova talentu. Povzbuzením pro něho byla výstava konaná v roce 1959 ve výstavní síni Československého spisovatele. V šedesátých a sedmdesátých letech jeho tvorba většinou ústila do sarkastických pohledů na osudy člověka moderní doby. V přeryvech kritického pohledu na svět se v jednotlivých kresbách a malbách zhodnocovaly objevy z předešlých desetiletí Šlengrova díla.

Tomáš Vlček

Výstava je doprovázena katalogem.

Sbírkové expozice

Program následujících 7 dní

Generální partner

Komerční banka

Partneři

Kooperativa ŠKODA Auto The Pudil Family Foundation

Za podpory

Hlavní město Praha Ministerstvo kultury České republiky Společné století Evropský rok kulturního dědictví

Generální mediální partner

Česká televize

Děkujeme dalším partnerům…