Národní galerie v Praze představuje od 4. srpna do konce října 2015 v klášteře sv. Anežky České jedno z klíčových děl počátků českého gotického malířství v polovině 14. století – desku s trůnící Madonou mezi sv. Kateřinou a sv. Markétou, kterou laskavě ke krátkodobé prezentaci zapůjčila Alšova jihočeská galerie v Hluboké nad Vltavou.
Deskový obraz pochází dle starší tradice z cisterciáckého kláštera ve Zlaté Koruně u Českého Krumlova. Klášter, nazývající se původně Svatá Koruna, založil Přemysl Otakar II. v 60. letech 13. století. Ve 14. století byli zlatokorunští cisterciáci exponenty královské moci v jižních Čechách – tedy v regionu, kterému dominoval mocný rod Rožmberků, usazený na nedalekém krumlovském hradě. Jednou z nejvýznamnějších uměleckých fundací, kterou financovali Rožmberkové, konkrétně nejvyšší komoří Karla IV. Petr I. z Rožmberka, byl slavný Vyšebrodský oltář. O necelé dvě desetiletí mladší deska ze Zlaté Koruny přitom svým stylem na toto velkolepé dílo zřetelně navazuje a její autor dílo Mistra Vyšebrodského oltáře vícekrát očividně cituje. Zlatokorunští cisterciáci se tak touto objednávkou chtěli svým lokálním rivalům na poli umělecké reprezentace přinejmenším přiblížit.
Díky dlouhodobě rozvíjené spolupráci mezi Národní galerií v Praze a Alšovou jihočeskou galerií v Hluboké nad Vltavou mají zájemci o nejstarší české umění unikátní možnost vidět desku s Madonou mezi sv. Kateřinou a sv. Markétou vystavenou v těsném sousedství Vyšebrodského oltáře, a učinit si tak představu o tom, jak mocným impulzem bylo dílo jeho dnes anonymního autora pro české, ale i široké středoevropské prostředí.
