Komorní výstava připomíná Nicolase Poussina (1594 ̵ 1665), jednoho z nejvýznamnějších malířů evropské historie, od jehož od úmrtí letos uplyne 350 let.
Poussin se narodil a umělecké školení získal ve Francii, jeho tvorba se však zásadně zformovala až v Itálii, kam odjel v roce 1623. Usadil se v Římě a s výjimkou dvouletého pobytu v Paříži již Itálii neopustil. Poussin tvrdošíjně sledoval vlastní uměleckou cestu. Stal se průkopníkem racionálně založeného barokního klasicismu. Následoval vzory antického umění a renesančních mistrů, zejména Tiziana a Rafaela. Ve svých obrazech kladl důraz na přehlednou a zapamatovatelnou kompozici, logické uspořádání, výrazná, snadno čitelná gesta a postoje, jasné linie, narativnost. Usiloval o dokonalost a velkolepost, do svých děl vkládal morální a filozofická poselství. Poussinovo dílo v sobě kloubí intelekt i senzualitu. Jeho výrazové rozpětí tak bylo neobyčejně široké – namaloval obrazy idylické, erotické, radostně divoké, dramatické, heroické, tragické, meditativní atd.
Pro výlučné kvality a širokou škálu poloh se Poussinova tvorba stala neutuchajícím zdrojem inspirace (i kontroverzí) umělců následujících staletí. Jeho dílo zásadním způsobem ovlivnilo francouzské a anglické klasicistní umění 17. a 18. století. Poussinovy promyšlené kompozice též významně zapůsobily na Paula Cézanna, kubisty i další moderní umělce. Fascinaci Poussinovou tvorbou a osobností dokládají také stovky grafických listů ze 17. až 19. století.
