Příběh raně křesťanského poustevníka svatého Antonína, který byl na poušti pronásledován přízraky ztělesňujícími pozemská pokušení, byl oblíbeným tématem v pozdním středověku a renesanci. Nalezneme ho u Lucase Cranacha, Martina Schongauera či Pietra Bruegela. V 19. století došlo k oživení tohoto námětu díky literárnímu zpracování legendy od Gustava Flauberta a jeho následných ilustrovaných vydání. Ve výtvarném umění symbolismu, dekadence a expresionismu byly akcentovány Antonínovy erotické vize, jak dokládají díla Josefa Váchala, Františka Koblihy, Jana Konůpka, Alfreda Kubina, či Rudolfa Jakubka. Grafický kabinet tato díla představí v konfrontaci s grafikami starých mistrů.
Místo konání: 4. patro Veletržního paláce v expozici 1796–1918: Umění dlouhého století
Kurátorka: Petra Kolářová
Místo konání: 4. patro Veletržního paláce v expozici 1796–1918: Umění dlouhého století
Kurátorka: Petra Kolářová
1—1 / 5









