Grafický kabinet představuje ve výběru další zajímavé symbolistní autory z našich sbírek. Mezinárodní avantgardní hnutí, blízké symbolismu, se šířilo po celé Evropě během posledních dvou desetiletí 19. století. Výjimečně vnímavé tvůrce inspirovala pařížská umělecká otevřenost. Co snesla Paříž, neunesla jiná místa. Spontánní umělecký projev provokoval většinovou společnost, což často vedlo k veřejnému odsuzování, až kriminalizování.
V čele pařížského života stanul následovník prokletých básníků, „kníže básníků“ Stéphane Mallarmé (1842 – 1898). V 90. letech se sblížil s impresionistickým malířem a sochařem Pierrem-Augustem Renoirem (1841 – 1919), který namaloval básníkovu podobiznu a stal se také ilustrátorem jeho díla. K iniciátorům symbolismu náleží Belgičan Félicien Rops (1833 – 1898), přední představitel belgické avantgardy, který působil v Belgii a ve Francii. Ropsovo dílo i jeho osobní život se stal dokonalou reflexí konce století. Dalším významným belgickým malířem byl James Ensor (1860 – 1949). Jeho jedinečný styl vychází z grotesknosti námětů a světelných kontrastů. Jeho dílo významně ovlivnilo posun k modernosti a k expresionismu. Ze severu se k symbolistnímu hnutí přidal norský malíř a grafik Edvard Munch (1863 – 1944). Psychické napětí přenesl do nezaměnitelného rukopisu ve výrazných barvách deformovaných tvarů. Jeho pesimistický odkaz ohledně lidské existence se neustále do umění vrací až do současnosti. Mnichovan Franz von Stuck (1863 – 1928) patří k éře velkých umělců a vizionářů. V kultovních obrazech sjednotil náboženské motivy, klasickou mytologii i moderní přírodovědné teorie o přežití se vztahem k sexu. Otevřený přístup k umění bez předsudků prosazoval také na mnichovské akademii. Secesní hnutí ve Vídni založil úžasný mystik Gustav Klimt (1862 – 1918). Byl protagonistou moderních estetických idejí utvářejících nový vídeňský styl. Stejné myšlenky sdílel Angličan Aubrey Vincent Beardsley (1872 – 1898). Byl vůdčí osobností anglického estetického hnutí, ilustrátor a spisovatel. Jako výtvarný redaktor avantgardního časopisu The Yellow Book se dočkal popularity i společenského pádu.
Veletržní palác, grafický kabinet
