Sbírka grafiky a kresby

Její podoba a obsah se vyvíjely poměrně složitě a zpočátku nezávisle od Obrazárny vlasteneckých přátel umění. Nejdříve šlo o grafický fond Akademie, který měl sloužit zejména výuce. Postupně do sbírky přicházely další grafické kolekce, ke kterým přispěli významní sběratelé jako například Josef Hoser. K faktickému založení „Kabinetu rytin“ došlo v 80. letech 19. století díky velkorysým donacím a aktivitám Vojtěcha rytíře Lanny. Když se v roce 1942 sloučily Moderní galerie a Obrazárna Společnosti vlasteneckých přátel umění, byl obohacen také „papírový fond“. Během 40. let 20. století se připojilo například tzv. Hollareum, sbírka díla Václava Hollara. Jako speciální oddělení grafická sbírka Národní galerie vznikla v roce 1942 a nejdříve našla sídlo v Kramářově vile na Letné. Od té doby do sbírky přibyly různými cestami další početné soubory. Dnes sídlí Sbírka grafiky a kresby v Paláci Kinských, kam byla přestěhována již v roce 1949. 

Sbírka obsahuje velmi kvalitní kolekce německé a nizozemské grafiky 16. století s díly Albrechta Dürera a jeho současníků, Hieronyma Cocka či Hendricka Goltzia a jeho žáků, významně je zastoupena také italská renesanční kresba. Slavný autoportrét Giuseppe Arcimbolda je součástí vynikající kolekce rudolfínské kresby a grafiky. Z důležitých fondů můžeme dále jmenovat konvolut leptů Jacquese Callota, nebo sbírku grafických listů Rembrandta van Rijn a jeho školy. Středoevropskou – zejména českou – grafiku a kresbu 17. století zastupují například kresby Karla Škréty aj. Sbírka více než 5 tisíc grafik a kreseb Václava Hollara náleží mezi tři nejvýznamnější svého druhu na světě. Z početného fondu 18. století jmenujme například téměř kompletně zastoupenou grafickou tvorbu Giovanniho Battisty Piranesiho.

Početná sbírka umění 19. století obsahuje díla rodiny Mánesů, či lepty Josefa Berglera, kresby Caspara Davida Friedricha, nebo z pozdějších například Edvarda Muncha a další. Velmi významná je kolekce prací na papíře z tzv. Francouzské sbírky s díly Pabla Picassa či Georgea Braquea. Vysoce kvalitní soubor evropské secesní a dekadentní tvorby reprezentují například Alfons Mucha nebo Egon Schiele. Ve sbírce nechybí ani díla Františka Kupky. Česká moderna je zastoupena kresbami Bohumila Kubišty či Otto Gutfreunda, grafickými listy Emila Filly, surrealistickou tvorbu Jindřicha Štyrského nebo Toyen. Z druhé poloviny 20. století lze jmenovat tisky Vladimíra Boudníka, lepty Jiřího Balcara, nebo koláže Jiřího Koláře. Z nejvýznamnějších konvolutů sbírky je třeba vyzdvihnout celistvý soubor kreseb Jana Zrzavého. Autory z 2. poloviny 20. století a současnosti zastupují jména jako Adriena Šimotová, Alena Kučerová, Karel Malich, Jitka Válová, Jan Křížek či Ján Mančuška.

Sbírka grafiky a kresby je tedy pestrý a bohatý sbírkový fond nejrůznějších období a stylů. Protože však umělecké práce na papíře nelze dlouhodobě vystavovat, bývají kresby a grafiky pravidelně prezentovány v krátkodobých výstavách a v grafických kabinetech. Badatelé mohou originály studovat ve studovně sbírky v Paláci Kinských. 

Mgr. Lenka Babická, dokumentátorka sbírky 
graphic.art@ngprague.cz
lenka.babicka@ngprague.cz

Bc. Jana Mafková, asistentka a dokumentátorka sbírky
jana.mafkova@ngprague.cz