Jindřich Štyrský, Na hrobě, 1939

1930–současnost: České moderní umění

Českou výtvarnou tvorbu po roce 1930 reprezentují díla Františka Muziky, Josefa Šímy, Jindřicha Štyrského, Toyen, Zdeňka Sklenáře, Jana Kotíka nebo Václava Bartovského. Expozice mapuje i umělecké tendence od 60. let do současnosti – Informel, Akční umění, Novou citlivost i postmodernu.

Expozici během roku 2019 doplnily dvě desítky děl vybraných z depozitářů NGP – mimo jiné Zorky Ságlové, Jiřího Sozanského, Barbory Klímové, Václava Kopeckého nebo Svatopluka Klimeše – a zásadním způsobem byla posílena prezentace poválečné české architektury.

Sbírka architektury NGP prezentuje pět kabinetů věnovaných klíčovým momentům vývoje architektury na příkladu exemplárních ikonických děl – originálních modelů, plánů a skic. K vidění jsou nově třeba modely československého pavilonu Expo 58, plaveckého stadionu Praha-Podolí nebo televizní věže Ještěd. Představeny jsou i některé neuskutečněné projekty, jejichž realizace byly zastaveny nebo nenalezly porozumění u tehdejší poroty – např. manželů Machoninových nebo Karla Pragera.

Expozice ve druhém patře představuje také ikonické skleněné plastiky Jaroslavy Brychtové a Stanislava Libenského Oheň a sklo, které jsou poctou sklářskému řemeslu. Dvojice plastik propojuje přírodní element ohně s lidskou zručností, a současně ztělesňuje zlom v přemýšlení o skle jako o uměleckém médiu, jež má u nás své významné počátky.