Národní galerie slaví 225. výročí od založení své předchůdkyně – Obrazárny Společnosti vlasteneckých přátel umění.
Jednou z archiválií připomínající založení Společnosti vlasteneckých přátel umění je protokol z první schůze spolku ze dne 5. února 1796. Tento den se sešla skupina osvícenců a rozhodla o založení soukromé společnosti k podpoře umění v Čechách a k „zřízení galerie, jímž by se zabránilo dalšímu ničení a vyvážení obrazů a jiných uměleckých děl, a poskytly se též vzory pro nastávající umělce a milovníky umění“. Zakladatelé pocházeli z řad šlechty, měšťanů a církve, jmenovitě např. Bedřich Jan Nostitz-Rieneck, František Josef ze Šternberk-Manderscheid, Josef Čejka z Olbramovic, František Josef z Vrtby, Tobiáš Gruber nebo malíři Jan Quirin Jahn a Jan Balzer. Prezidentem spolku byl zvolen František Antonín Kolowrat-Novohradský.
Mezi cíle Společnosti patřilo především vybudování galerie a založení umělecké školy pro mladé umělce. Obrazárnu Společnosti vlasteneckých přátel umění se podařilo otevřít ještě na konci roku 1796, umělecká škola, dnešní Akademie výtvarných umění, zahájila svou činnost v roce 1800. Obrazárna, kterou v roce 1936 převzal do správy stát, se stala základem dnešní Národní galerie.
Více o historii Národní galerie naleznete ZDE.
