František Ženíšek (1849–1916)


Datum konání: 09.12.2005 - 02.04.2006

František Ženíšek patřil k představitelům poslední generace „vlasteneckých umělců“, která se do dějin českého výtvarného umění zapsala zejména výzdobou Národního divadla a Národního muzea, nadšenou interpretací národně buditelských idejí, tak příznačných pro 19. století a málo chápaných v dobách pozdějších.

Syn zámožné pražské kupecké rodiny absolvoval na přání rodičů reálku a zároveň se soukromě učil základům malířství u Karla Javůrka. Studoval nejprve u Eduarda Engertha: v letech 1863–1865 na Akademii v Praze a v období 1865–1866 na Akademii ve Vídni. Na pražskou Akademii se vrátil, aby v letech 1866–1874 pokračoval ve studiu u Josefa Matyáše Trenkwalda a Jana Sweertse. Roku 1875 odešel přes Vídeň do Belgie, kde s Bohumírem Roubalíkem maloval podle Sweertsových návrhů nástěnné obrazy v sále městské radnice v Courtray; tam ho ovlivnila historická malba belgické školy. V letech 1875–1877 s Josefem Tulkou a s Maxem Pirnerem prováděl podle Trenkwaldových skic kartony pro okna Votivního kostela ve Vídni. Roku 1877 měl v Praze společný ateliér s Antonínem Chittussim.

V roce 1878 navštívil Paříž a rok poté s Mikolášem Alšem Itálii. Po návratu začala práce na soutěžních návrzích pro Národní divadlo a na jejich realizaci. V roce 1884 pobýval společně s Josefem Šebestiánem Daubkem, přítelem a hlavním objednavatelem svých obrazů, v Holandsku. V letech 1885–1896 byl členem profesorského sboru pražské Uměleckoprůmyslové školy (s Jakubem Schikanederem jako asistentem) a v letech 1896–1915 pražské Akademie. Odchoval celou řadu žáků, také svého syna Františka.

Ženíšek byl na konci 19. století vyhledávaným portrétistou a podobizny tvoří podstatnou část celé jeho tvorby. Vynikl jako kreslíř a malíř historických a alegorických výjevů – k nejznámějším patří Oldřich a Božena nebo Záhuba adamitů – a při výzdobě Národního divadla v Praze jako představitel monumentální malby. Z monumentálních pražských zakázek jmenujme ještě alespoň návrhy vitráží pro okna kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně nebo výzdobu Grégrova sálu Obecního domu ze závěru jeho tvorby.

S odstupem jednoho století a na základě prvního rozsáhlejšího zpracování Ženíškova díla, kdy jsme se snažili o nezaujatý pohled oproštěný od všech dobových soudů a vazeb, můžeme snad konstatovat, že Ženíška charakterizovala vytrvalá pracovní kázeň a píle, schopnost srozumitelně a přitažlivě ztvárnit výtvarné ideály a požadavky tehdejší doby a zejména virtuózní zručnost kresby, tehdy velmi ceněná. Ženíšek patřil k těm umělcům, kteří vytvářeli vysokou úroveň české kresby poslední třetiny 19. století. Ve své tvorbě – malířské i kresebné – vycházel z akademismu středoevropského poučení, ale se silným akcentem domácí tradice, zřejmá byla jeho návaznost na dílo Josefa Mánesa, kterou stále zdůrazňoval. Viditelné jsou však i vlivy vídeňské klasicizující renesance a francouzského klasicismu. Ženíšek velmi obdivoval Ingrese a podle jeho vzoru povýšil kresbu na hlavní výrazový prostředek, kdežto barva měla v podstatě kolorující úlohu.
Výstavu doprovází obsáhlý katalog (256 stran), 950,- Kč.

Výstava je otevřena od 9. prosince 2005 do 2. dubna 2006, denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

Adresa: Valdštejnská jízdárna, Valdštejnská 3, 110 00 Praha 1
Vstupné:
Základní 100,- Kč, snížené 50,- Kč, rodinná vstupenka 150,- Kč

Sbírkové expozice

Program následujících 7 dní

Neděle
Sobota
žádné programy

Generální partner

Komerční banka

Partneři

Kooperativa ŠKODA Auto The Pudil Family Foundation

Za podpory

Hlavní město Praha Ministerstvo kultury České republiky Společné století Evropský rok kulturního dědictví

Generální mediální partner

Česká televize

Děkujeme dalším partnerům…