Grafický kabinet, III. patro
V českém moderním umění najdeme řadu osobností, které můžeme pochopit jedině jak umělce - universalisty. V případě činných architektů podílejících se na vytváření veřejného prostoru a dobového stylu je tato tvůrčí universálnost navíc nenahraditelným obohacením invence. A i díky této universálnosti architektů se stal kubismus v Čechách stylem zasahujícím do šíře uměleckého projevu včetně realizace architektonických celků. Z tohoto prostředí vychází Vlastislav Hofman. Spolu s Bedřichem Feuersteinem představoval universální osobnost, jaké se pak po válce ve dvacátých letech vyrovnávala tvorba členů skupiny *Devětsil*. Byl architektem, urbanistou, jevištním výtvarníkem, malířem i grafikem a publikoval řadu esejů a teoretických statí. Vedle „vážného“ architektonického projektování (zaměstnán v pražském magistrátu jako stavitel mostů) rozvíjel ryze studijní architektonickou tvorbou, ve které nezamýšlel překročit stadium konceptu a nebo grafické listy určené pro zveřejňování v časopisech (*Umělecký měsíčník, Der Sturm, Červen*). Vedle architektonických ideových studií však současně maloval i kreslil. Samostatné malířsky orientované krajinné záběry v akvarelu, v technice na pomezí kresby a malby, zachycují bezprostřední atmosféru krajiny a zároveň tvarově stylizovanou podstatu její struktury. Vlastislav Hofman pracoval často s motivy ze svých cest, krajinu v jejím svébytném členění, v jejímž bezprostředním kontaktu lze domýšlet podstatu architektonického tvoření. Jeho akvarely jsou díla svěží, výtvarně vyzrálá a inspirativní pro řadu vrstevníků (*Tvrdošijní*).
Grafický kabinet ukazuje šíři volné Hofmanovy tvorby ve významných letech 1917-1923.
**Vstupné v rámci stálé expozice Veletržního paláce. Více informací [zde](/pro-navstevniky).**
