Petr Brandl, Poprsí vykládajícího apoštola, kolem 1725, olej, plátno

Barokní malířství a sochařství ze sbírek NGP

Na zámku Kinských ve Žďáru nad Sázavou vznikla reprezentativní expozice s názvem Barokní malířství a sochařství ze sbírek Národní galerie v Praze, na jejímž vzniku se podílela nemalou měrou i akciová společnost ŽĎAS. Jedinečný komplex bývalého kláštera ve Ždáru s blízkým okolím představuje zcela unikátní krajinný a urbanistický barokní celek, jehož těžiště tvoří zvláště klášterní kostel a poutní areál s kaplí sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře (památka UNESCO). Expozice ideově umocňuje toto specifické prostředí. Vybraný soubor uměleckých děl středoevropské provenience (Čechy, Morava, Rakousy) evokuje především kulturní prostředí klášterů 17. a 18. století. Vedle děl s náboženskou (monastickou) tematikou, jež tvoří těžiště této přehlídky, se zde uplatnily i obrazy a sochy charakteristické pro barokní klášterní sbírky. Expozice navazuje jak na historickou tradici klášterních galerií, tak na zdejšího genia loci, spjatého v prvé řadě s barokními památkami evropského významu.

Ve výčtu jmen umělců spjatých se dvěma „barokními" stoletími dějin žďárského kláštera zaujímá významné místo slezský malíř Michael Leopold Willmann, který za svou zakázkou vážil cestu na českomoravské pomezí a na místě zde vytvořil obraz pro nástavec hlavního oltáře, jímž doplnil vlastní obdivuhodnou kompozici Nanebevzetí P. Marie. Tvorba tohoto umělce, označovaného jako pictor familiaris cisterciáckého řádu, je v představované kolekci zastoupena plátnem Ukřižování sv. Ondřeje (1701-1703). Expresivně líčené martyrium umocňuje spontánní malířský rukopis a dramatičnosti scéně dodává i světelné řešení s ostře ozářeným tělem apoštola.

Prostředí žďárského kláštera a jeho okolí dotvářel svými díly i vynikající sochař Matouš Václav Jäckel. Z realizací určených přímo pro tento cisterciácký konvent je v expozici prezentována socha Madony (1709). Rané dílo mistra, který po čtyřicet let šířil osobitou variantu římského sochařského iluzionizmu Gianlorenza Berniniho, reprezentuje řezba sv. Josefa s Ježíškem (před 1700).

Vedle těchto děl nalezne návštěvník v expozici širší výběr z prací tvůrců, kteří byli alespoň částí své tvorby spjati se středoevropským monastickým prostředím. Z velkých jmen barokního malířství v Čechách tu jsou zastoupeni Karel Škréta, Michael Václav Halbax, Petr Brandl a Jan Kupecký; sochařství reprezentují mimo jiné Matyáš Bernard Braun i málo známý, ovšem neméně schopný Braunův synovec Antonín; nechybí ani práce z dílen Ferdinanda Maxmiliána Brokofa či Ignáce Františka Platzera. Výběr uměleckých děl se záměrně neomezil pouze na úzký okruh Čech a Moravy. Pro klášterní prostředí byla vždy charakteristická kosmopolitní kulturní orientace, jež podporovala vzájemnou výměnu myšlenek a podnětů. Díky výtvarným investicím cisterciáků v umění barokních Čech zakotvil natrvalo nejen již zmiňovaný Willmann, ale církevní zakázky umožnily vyniknout i Willmannovu nevlastnímu synovi a dědici uměleckého odkazu Janu Kryštofu Liškovi.Zvláště moravské a s nimi i jihočeské kláštery často poskytovaly zakázky význačným umělcům z blízkých rakouských zemí. Ve žďárském souboru tuto skutečnost připomínají obrazy Johanna Wenzela Bergla, Paula Trogera a také Franze Antona Maulbertsche. Malba Josepha Winterhaldera Založení kláštera v Louce přímo souvisí s umělecky význačnou výzdobou historické premonstrátské kanonie zbudované na samém pomezí Moravy a Dolních Rakous. Na bohaté kontakty středoevropského barokního prostředí s Itálií poukazuje bravurní kavalírský portrét Jana Jáchyma Pachty z ruky slavného Francesca Trevisaniho. V jeho stopách kráčel Gregorio Guglielmi, který se do dějin domácího malířství zapsal mimo jiné malířskou výzdobou oltářů v kostele sv. Kateřiny na Novém Městě pražském. Ve Žďáru je vystavena unikátně dochovaná skica k jednomu z těchto obrazů. Mnohé z ukázek sochařského umění 17. a 18. století, jež tvoří podstatnou část expozice, jsou vystaveny vůbec poprvé.

Při příležitosti otevření expozice byl vydán výběrový katalog Barokní umění ze sbírek Národní galerie v Praze.

Expozici Barokní umění ze sbírek Národní galerie v Praze byla udělena záštita České komise pro UNESCO.

Více informací najdete na webových stránkách zámku.
Autoři expozice: Vít Vlnas a Lenka Stolárová