K základním dílům evropské kultury patří Metamorfózy (Proměny), v nichž Publius Ovidius Naso (43 před Kr. - 18 po Kr.) básnicky zpracoval více než 250 antických mýtů. Metamorfózy byly po staletí významným zdrojem umělecké inspirace. Mimořádně oblíbené byly ovidiovské příběhy jako náměty renesančního a barokního umění. V 16. až 18. století vycházely desítky ilustrovaných vydání a grafických alb Metamorfóz.
K nejvlivnějším ovidiovským sériím patřil cyklus 150 leptů Johanna Wilhelma Baura, vydaný ve Vídni v roce 1641. Baur, jenž žil léta v Itálii, je dnes ceněn jako jeden z průkopníků německé barokní grafiky. V Metamorfózách přirozeně navazoval na starší ovidiovské série (např. renesanční cyklus Virgila Solise, který je představen ve vzácném kolorovaném exempláři). Vytvořil však originální dílo, které vyniká dynamičností scén, výraznými kompozicemi a důrazem na podání emocí. Význam tohoto cyklu dokládají několikeré kopie a pozdější vydání. Díky uměleckým kvalitám, stylové progresivitě a značnému rozšíření sloužily Baurovy scény jako inspirace mnohým barokním umělcům, rovněž v českých zemích. Komorní výstava nabízí výběr z Baurových Metamorfóz ve volných listech; vystaveno je také kompletní první vydání i pozdější edice.
