Rembrandtův obraz *Učenec ve studovně* doprovází projekt *After Rembrandt*, v němž se postupně představují díla osmi současných autorů (Štefan Tóth, Jakub Špaňhel, Vladimír Véla, Alžběta Josefy, Zdeněk Trs, Tomáš Něměc, Tomáš Tichý, Michaela Maupicová) vytvořená jako umělecké reflexe Rembrandtovy malby. Obrazy jsou vystavovány v expozici ve Šternberském paláci naproti Rembrandtovu dílu.
Recepce (či apropriace) starých mistrů je v umění standardním jevem a mnoho renomovaných galerií programově propojuje tzv. staré umění s uměním současným. Národní galerie v Praze nejenže hledá paralely v různých časových vrstvách umění, ale přímo podněcuje vznik osobitých reflexí současných umělců i návštěvníků galerijních programů.
Cílem je ukázat veřejnosti, že staré umění je stálým inspiračním zdrojem pro nové generace umělců, že má svůj potenciál a význam pro dnešní dobu, že nejde jen o artefakty zakonzervované na zdech výstavních sálů.
**Michaela Maupicová**
Michaela Maupicová (1982) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze (2002–2006 ateliér kresby prof. Jitky Svobodové, 2006–2008 ateliér intermediální tvorby prof. Milana Knížáka). Intenzivně se věnuje médiu kresby. Příznačné je pro ni zaujetí ornamentem, vzorem, či rastrovanou plochou.
*"Od dětství jsem fascinována geologickým utvářením zemského povrchu v daném čase a měřítku. Analogicky pracuji s jevy, jako jsou krystalizace kamene, fraktál rudné žíly, ornament krystalické mřížky... Ve své práci se zabývám tušenými strukturami, které nás obklopují. Je to něco, co se odehrává ve stínu lidské pozornosti, ale za určitých podmínek nás může znepokojit – vynutit si naši pozornost a zbystřit naše vnímání okolního světa. Abstraktní obrazy tak vznikají na základě konkrétních jevů. V tomto případě se stal mým objektem zkoumání Rembrandt."*
