Vystavující umělci: Aleš Čermák, Katarína Hládeková, Anna Hulačová, Matyáš Chochola, Johana Střížková
Host: Laure Prouvost (FR)
Kurátorka výstavy: Karina Kottová
Spolukurátorka výstavy Laure Prouvost: iLiana Fokianaki
Architekt výstavy: Zbyněk Baladrán
Mezinárodní porota mezi pětici finalistů 27. ročníku nejprestižnějšího českého ocenění pro umělce do 35 let vybrala Aleše Čermáka, Katarínu Hládekovou, Annu Hulačovou, Matyáše Chocholu a Johanu Střížkovou. Po sérii doprovodných programů konaných během první poloviny roku po celé České republice se umělci společně představují na podzimní výstavě ve Veletržním paláci. Pro tuto příležitost připravili nové projekty od sochařských a audiovizuálních instalací přes experimentální práci s médiem fotografie až po krátké filmové eseje. Společným jmenovatelem je jim křehké napětí mezi poetičností a angažovaností v nejsoučasnějších tématech a výzvách. Výstava není koncipována jako juxtapozice individuálních „soutěžících“ přístupů, ale spíše jako prostor pro velkorysou prezentaci pěti výrazných umělců nastupující generace, s cílem poskytnout jim co nejvíce koncepčního a produkčního zázemí pro jejich aktuální práci. Výstava je zdůrazněna také jako celek představující určitou časově či generačně vymezenou výpověď, ve které se jednotlivé přístupy mohou prolínat a doplňovat nečekanými souvislostmi.
V roce 2016 se výstava finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého koná po brněnském ročníku opět v Národní galerii v Praze, Veletržním paláci. Je koncipována pro prostory tzv. Korza a přilehlých, mnohdy původně nevýstavních prostor a navazuje tak na loňskou prezentaci výstavy Silver Lining k pětadvacátému výročí Ceny. Finalisty letošního ročníku Ceny Jindřich Chalupeckého vybrala mezinárodní porota ve složení Holly Block, kurátorka a ředitelka The Bronx Museum of the Arts v New Yorku, výtvarník Jiří Kovanda, teoretička umění a ředitelka Slovenské národní galerie Alexandra Kusá, Islanďan Gunnar B. Kvaran, ředitel The Astrup Fearnley Museum of Modern Art v Oslu, teoretička umění a kurátorka Pavlína Morganová, výtvarný kritik a kurátor Marek Pokorný, umělecký manažer Galerie města Ostravy PLATO a bývalý ředitel Moravské galerie v Brně a Marina Shcherbenko, kurátorka a odborná poradkyně v Bottega Gallery a Shcherbenko Art Centre v Kyjevě.
**Zahraniční host: Laure Prouvost (Turner Prize 2013)**
Novinkou letošního ročníku Ceny Jindřicha Chalupeckého je zahájení tradice zahraničního hosta, který představí svůj samostatný projekt v souvislosti s výstavou finalistů. Mělo by se jednat o výrazného umělce či umělkyni, jejichž práce rezonuje s aktuálním děním na české umělecké scéně, přestože zde dosud nebyla zevrubněji přestavena. Hostem pro rok 2016 je Laure Prouvost, jež jako první Francouzka, žijící mezi Londýnem a Antverpami, získala v roce 2013 prestižní britskou Turner Prize.
Přístup Laure Prouvost je zcela intermediální. Ve svých dílech autorka kombinuje video, malbu a objekt i site-specific audiovizuální instalace, přičemž vytváří sugestivní, mnohdy až divadelně laděné scény a prostředí. Prouvost tematizuje přírodní motivy, sexualitu a svádění ve vztahu k moci peněz, soudobých relikvií či technologií, případně fabuluje o svých prarodičích, jimž přisuzuje spojení s dadaistickým hnutím. Důležitou součástí jejích ojedinělých, vizuálně i konceptuálně atraktivních děl je také hra s jazykem, textem a obecně s možnostmi sdělení.
Ve Veletržním paláci představuje Prouvost instalaci, která vede diváka skrze džungli (pohyblivých) obrazů a textových znaků poukazujících na fluktuující významy rozehrané mezi jednotlivými výstavními komponenty a představivostí návštěvníka. Ruce autorky ve videu *Drilling Brain* (2015) se téměř fyzicky dotýkají jeho hlavy, prostupují skrze ni a tlačí jeho tělo i vnímání dolů. Z listoví fíkusů a surreálních zákoutí potom vystupují motivy na pomezí fantomů a záblesků reality. Chvílemi se rýsuje zobrazení dotýkající se přetrvávající uprchlické krize a potom výjev opět spadá do abstrahovanější, univerzálnější roviny. Video *Into All That Is Here* (2015), k němuž instalace směřuje, je pobídkou k cestě ještě hlouběji, do podvědomí, k vlastní sexualitě, strachu, hravosti a uvědomění si ambivalence, která obklopuje dnešní existenci. Videoinstalace *We Know We Are Just Pixels* (2014) naopak zůstává lapena v digitální sféře, z níž se její aktéři nemohou vymanit. Výstava je tak bilancí o mnoha proměnných, až naléhavě fyzickou a konkrétní a současně prchavou a proměnlivou.
**Laure Prouvost** (narozena v roce 1981 v Lille) žije a pracuje v Antverpách a v Kjótu nedaleko rodného města iLiany Fokianaki. Získala titul MFA na Goldsmiths College v Londýně a BFA na univerzitě Central Saint Martins v Londýně. Svá díla představila mimo jiné na těchto autorských výstavách: *A Way to Leak, Lick, Leek*, Fahrenheit, Los Angeles (2016); *Laure Prouvost: It, Heat, Hit*, e-flux, New York (2015); *For Forgetting*, New Museum, New York (2014); *Max Mara Art Prize for Women*, Whitechapel Gallery, Londýn (2013); *Display: Laure Prouvost*, Contemporary Art Society, Londýn (2013); *The Wanderer*, CCA Glasgow, Glasgow (2012); *Frieze Projects*, Frieze Art Fair, Londýn (2011). Vybrané skupinové výstavy, kterých se zúčastnila: *Stanze/Rooms, from the Sandretto Re Rebaudengo Collection*, me Collectors Room, Berlín (2014); *Mirrorcity*, Hayward Gallery, Londýn (2014); *Summer Exhibition 2014*, The Royal Academy, Londýn (2014); *Turner Prize 2013 Exhibition*, CCA Derry~Londonderry, Londonderry (2013); *Assembly: A Survey of Recent Artists’ Film and Video in Britain 2008–2013*, Tate Britain, Londýn (2013); *Soundworks*, Institute of Contemporary Art, Londýn (2012); *Time Again*, Sculpture Center, New York (2011). Je držitelkou mnoha ocenění včetně Turner Prize 2013 a Max Mara Prize for Women 2011.
**Finalisté 2016**
**Aleš Čermák** (1984) je absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér intermediální tvorby II/ škola Jiřího Příhody). Strávil studijní stáž na Cooper Union School of Art v New Yorku a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Je zakladatelem nakladatelství Ausdruck Books. Pro jeho tvorbu je klíčová práce s textem a obrazem v nejširším slova smyslu, jako s angažovaným protipólem žité skutečnosti. Autor vytváří publikace, výstavní a dramatické situace, které se zabývají globalizovanými sociopolitickými podmínkami a jejich vztahem k hybné síle jednotlivce nebo komunity. Svou tvorbu představil v českém i mezinárodním kontextu: například v rámci Bienále fotografie a vizuálního umění Liège, v Muzeu současného umění Taipei nebo v Czech China Contemporary v Pekingu. Na divadelních projektech spolupracoval s pražskou MeetFactory, Studiem Alta a Experimentálním prostorem NoD. Absolvoval rezidenční pobyty mj. ve Vídni a Lipsku. Ve finále CJCH se objevil již v roce 2013.
**Katarína Hládeková** (1984) je absolventka Fakulty umení Technické univerzity v Košiciach (Ateliér grafiky a experimentální tvorby Rudolfa Sikory) a brněnské Fakulty výtvarných umění Vysokého učení technického v Brně (Ateliér malířství III Petra Kvíčaly). Strávila studijní stáž na Akademii Sztuk Pieknych im. Jana Matejki v Krakově. Doktorské studium zahájila na Katedře elektronického obrazu Univerzity J. E. Purkynĕ v Ústí nad Labem a v současnosti v něm pokračuje na brněnské FaVU. Pracuje zejména v médiích objektu, instalace a fotografie, přičemž ústředním tématem její práce je model: monumentální prostorová realizace v malém měřítku, která je často představena právě skrze fotografii. Autorka zkoumá proměnlivý vztah mezi realitou a jejím obrazem (či předobrazem), který se sám o sobě stává novou skutečností. Svou tvorbu představila v mnoha českých a slovenských výstavních institucích, v poslední době například v Kabinetu T ve Zlíně, brněnské Galerii TIC, Make Up Gallery v Košicích nebo Fait Gallery v Brně. V roce 2013 reprezentovala Slovensko v rámci Henkel Art Award.
**Anna Hulačová** (1984) je absolventka Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér sochařství/ škola Jaroslava Róny a Ateliér intermediální tvorby II/ škola Jiřího Příhody). Strávila studijní stáž na Korean National University of Arts v Soulu v Jižní Koreji a na Gray School of Art v Aberdeenu. Ve své sochařské tvorbě aktualizuje tradiční řemesla a do jazyka současného umění překládá inspiraci nalézanou ve starých mytologiích, východních kulturách, ale také českých lidových tradicích a původní křesťanské symbolice. Převážně figurativní práce ztělesňují osobitou estetiku na pomezí starodávných idolů, gotické dřevořezby a plošného minimalismu grafického designu a fotografie. Své dílo Hulačová představila v mnoha renomovaných českých výstavních institucích, jako jsou Národní galerie v Praze, pražská MeetFactory či Hunt Kastner Artworks. Zahraniční publikum mělo možnost se s její tvorbou seznámit mj. na Bienále Gherdëina v italském městě Ortisei nebo veletrhu Art Basel v sekci Liste. Absolvovala rezidenční pobyt v CEAAC ve Štrasburku, kde také letos otevřela výstavu svých prací.
**Matyáš Chochola** (1986) je absolvent Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér malířství II/ škola Vladimíra Skrepla). Strávil studijní stáž na Universität der Künste v Berlíně a na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Chocholova tvorba se pohybuje zejména v médiích instalace a performance. Představuje pestře komponované univerzum, jehož nedílnou součástí je postava samotného autora. Chochola experimentuje s postinternetovou estetikou, neortodoxní, ale promyšlenou kombinací symbolů současnosti a jejích pradávných kořenů. Trashové objekty se potkávají s precizními sklářskými technikami, rozlitá barva s malbou na hedvábí, poezie šamanismu s devadesátkovou diskotékou. Svou tvorbu představil v řadě výstavních institucí v České republice i zahraničí, například na *Manifesta* 11 v Curychu, v berlínském Grimmuseu, v pražské galerii SVIT nebo v Národní galerii v Praze. V roce 2012 získal Chochola cenu Václava Chada v rámci VI. zlínského salonu mladých.
**Johana Střížková** (1984) je absolventka Akademie výtvarných umění v Praze (Ateliér intermediální tvorby III/ škola Miloše Šejna, Ateliér nových médií II/ škola Veroniky Bromové a Ateliér intermediální tvorby II/ škola Jiřího Příhody). Strávila studijní stáž na Cooper Union School of Art v New Yorku. Těžištěm tvorby Střížkové je performance a videoperformance, ale také objekt a fotografie. Charakterizuje ji jemné uchopení tělesnosti člověka, jeho každodenních úkonů i předmětů, s nimiž manipuluje a které ho obklopují. Autorce je vlastní čistá, minimalistická estetika, která představuje (ne)všední realitu jako křehkou symbiózu živých bytostí a neživých objektů. Střížková svou tvorbu představila zejména v českých nezávislých galeriích, jako je Galerie Emila Filly v Ústí nad Labem, Galerie Ferdinanda Baumanna, Galerie 35m2 a Galerie Berlinskej model v Praze. V roce 2013 absolvovala rezidenční program v rámci nadace FONCA v Mexico City.
**Cena Jindřicha Chalupeckého**
Z podnětu dramatika, spisovatele a bývalého českého prezidenta Václava Havla, výtvarníka Theodora Pištěka a básníka a výtvarníka Jiřího Koláře byla v roce 1990 založena výroční cena udělovaná mladým českým umělcům do 35 let. Nese jméno předního českého kritika výtvarného umění a literatury, esejisty a filosofa Jindřicha Chalupeckého. Cena je udělována za mimořádnou uměleckou tvorbu v oboru výtvarného umění. Je určena nastupující generaci umělců, jejichž dílo má potenciál získat uznání v kontextu české i mezinárodní umělecké scény a ztělesňuje po obsahové a formální stránce výjimečný postoj. Cenu uděluje Společnost Jindřicha Chalupeckého, jeden z význačných subjektů na porevoluční české umělecké scéně, který pořádá výstavy, doprovodné programy, diskuze, konference a umělecké rezidence a pomáhá současnému českému umění získat uznání v místním i mezinárodním kontextu.
Veletržní palác, přízemí
