Přestože se sbírka začala formovat počátkem padesátých let 20. století, některé její fondy byly získány do sbírek Národní galerie (tehdy Státní sbírky starého umění) již v období První republiky. Důvod ke zřízení správy uměleckého materiálu asijské provenience v gesci Národní galerie vyplynul ze situace po komunistickém převratu, kdy se programově centralizovaly nejen svozy ze soukromých sbírek včetně šlechtických sídel, ale také se uskutečňovaly převody z fondů státních kulturních institucí nebo cílené nákupy.
Kolekce japonského umění je z hlediska počtu sbírkových předmětů přesahujícího 6 500 předmětů největším uměleckým souborem. Základ japonské sbírky v Národní galerii položil japonský sběratel baron Džiróhači Sacuma, když po výstavě své sbírky uskutečněné v Praze v roce 1936 věnoval československému státu soubor japonských obrazů a dřevořezů. Podstatná část sbírky dřevořezů pochází z kolekce Joe Hlouchy a dalších významných sběratelů z okruhu umělců a literátů, například Emila Orlika, Sigismunda Boušky či Josefa Sudka. Za pozornost stojí ukázky buddhistického sochařství z období 16.–19. století. Během šedesátých a sedmdesátých let 20. století, kdy se kolekce asijského umění rozrostla, přibyla do sbírkového fondu řada pozoruhodných sbírkových předmětů japonského umění laku a porcelánu. Japonskou malbu a grafiku doplňuje také poutavý soubor současné japonské kaligrafie včetně avantgardního stylu skupiny Sóróša a zejména unikátní soubor zenových obrazů.
Druhým nejpočetnějším souborem je sbírka čínského umění, jejíž počátky sahají k aristokratickému sběratelství porcelánu a dalších druhů užitého umění. V období první republiky do Československa dovezli bohaté soubory čínského umění sběratelé Vojtěch Chytil, Josef Martínek a Joe Hloucha. Chytilovu sbírku získala Národní galerie téměř v úplnosti po smrti jeho manželky Niny v roce 1981 a z Martínkovy a Hlouchovy sbírky pořídila řadu významných artefaktů nákupy a převody z dalších státních institucí. Kulturní politika padesátých let 20. století umožnila přímé akvizice děl v Číně a v roce 1958 sbírka obdržela od čínské vlády významný soubor uměleckých předmětů včetně unikátních děl z archaických období čínské historie. Dnes čítá přibližně 4400 děl čínské moderní a staré malby, archaického umění, buddhistického sochařství, keramiky a porcelánu, stejně jako textilu, koberců a dalších druhů užitého umění. Světově jedinečný je soubor čínské malby dvacátého století, který obsahuje více než sto prací slavného malíře Čchi Paj-š’e.
V tibetské a mongolské sbírce se nacházejí malířská a sochařská díla, která se datují především do 18.–19. století. Ze 17. století však pochází například krásná série tibetských obrazů mahásiddhů, buddhistických učitelů s výjimečnými schopnostmi. Většina děl ve sbírce je menších či středních formátů. Největší plastika představuje bódhisattvu Padmapániho a z maleb vyniká svým rozměrem zobrazení mytické země Šambhaly. Původ sbírkových předmětů je spojen s řadou významných sběratelů. Nejcennější obrazy malované na plátně, thangky, patřily do sbírek Vojtěcha Chytila a Josefa Martínka, kteří působili v Číně ve dvacátých a třicátých letech 20. století a příslušná díla nakupovali přímo na místních trzích.
Umění jižní a jihovýchodní Asie je ve srovnání s východoasijskými sbírkami zastoupeno skromněji. K nejstarším památkám patří gandhárské reliéfy z území dnešního Pákistánu z 2.–4. století a indické hinduistické reliéfy z 11.–13. století. Více než dvě stě děl reprezentuje indické malířství 17.–19. století. Soubor indické malby a grafiky druhé poloviny 20. století zahrnuje práce významných umělců, například M. F. Husaina, Rám Kumára, Biréna Déa nebo Bhattáčárji Čittaprasáda. V okruhu umění jihovýchodní Asie – Barmy, Thajska, Kambodži a Indonésie – vyniká soubor buddhistického sochařství.
Předislámské a raně islámské památky z maloasijského Kültepe a syrských lokalit Tell Erfadu a Šech Saadu pocházejí z výzkumů Bedřicha Hrozného uskutečněných ve dvacátých letech 20. století. Z tvorby jihozápadní Asie je ve sbírce NGP zastoupeno především umělecké řemeslo Íránu a Turecka, k němuž v kolekci textilu, jíž dominují koberce, přibývá ještě středoasijská a jihokavkazská produkce.
Kontakt
asistentka a dokumentátorka sbírky
E-mail: asian.art@ngprague.cz
Tel: (+420) 233 081 731
