ARCHIV | Zpřístupnění osobního fondu historika umění Oldřicha Jakuba Blažíčka v archivu NGP

22/11 2021
Oldřich Jakub Blažíček (1914⁠–⁠1985) byl výrazná osobnost oboru dějin umění druhé poloviny 20. století a syn akademického malíře Oldřicha Blažíčka (1887⁠–⁠1953), který po sobě zanechal rozsáhlou písemnou pozůstalost. Tu nyní Archiv Národní galerie Praha zpřístupňuje badatelské veřejnosti.

Absolvent dějin umění a klasické archeologie na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy byl profesně spojen s několika významnými oborovými institucemi. Kromě zmíněné uměnovědné katedry, odkud musel v roce 1951 z politických důvodů odejít, působil v knihovně Uměleckoprůmyslového muzea v Praze, ve státní památkové péči a zejména v Národní galerii. V její Sbírce starého umění pracoval od roku 1966 až do své smrti. Ve všech těchto organizacích zanechal svou činností poměrně výraznou stopu.

Blažíčkova písemná pozůstalost obsahuje osobní doklady, korespondenci (zpřístupněnou omezeně v souladu s platnou legislativou), rukopisy, tisky, výstřižky, fotografie a další dokumenty. Za zvláštní upozornění stojí například materiály k pražské katedře dějin umění nebo rozsáhlé množství fotografií uměleckých děl, míst i událostí. Největší část archivního fondu tvoří rukopisy, které představují všechny fáze přípravy odborného textu ⁠–⁠ od prvotních poznámek, přípravného a studijního materiálu, přes koncepty až po nejrůznější verze čistopisů studií i monografií. V řadě případů je uvedený materiál navíc doprovázen velmi zručnými Blažíčkovými kresbami.

Představený archivní fond je bohatým zdrojem informací nejen k tématům Blažíčkova odborného zájmu, zejména baroknímu sochařství, ale s ohledem na značnou různorodost materiálu i k historii oboru dějin umění ve 20. století.
OJB_01.jpg
Oldřich Jakub Blažíček u baziliky svatého Jiří na Pražském hradě, 1936
OJB_02.jpg
Historikové umění na exkurzi v rámci „kunsthistorického kongresu“, 1938
OJB_03.jpg
Blažíčkovy výpisy z Delineationes Sporckianae