Marcantonio Raimondi, slavný grafik „božského“ Raffaela


Datum konání: 14.09.2016 - 04.12.2016
Místo konání: Schwarzenberský palác

Marcantonio Raimondi (kol. 1480 – 1534) je jediným grafikem, kterému Giorgio Vasari ve svém proslulém spise Životy nejvýznačnějších malířů, sochařů a architektů věnoval samostatný medailon. Tato exkluzivita vypovídá o úctě, jíž se umělec těšil i jeho historickém významu.

Raimondi se vyučil u malíře a zlatníka Francesca Franci v Boloni. Rané grafiky vycházejí po stylové i technické stránce z umění severní a střední Itálie. Později Marcantonia výrazně ovlivnila tvorba záalpských rytců, především Albrechta Dürera. V letech 1506-1508 pobýval Raimondi v Benátkách, kde Dürerovy dřevořezy kopíroval. Důvodem nebyly jen finanční motivy, Raimondi německého mistra obdivoval a kopiemi se učil jeho techniku. Řadu kopií nicméně prodával jako Dürerovy práce, obsahovaly i umělcův monogram AD. Dürer se proti tomuto postupu bránil soudně, docílil ale jen zakázu, aby Raimondi používal mistrovu signaturu, kopírování a prodej kopií byl v této době běžný.

Kolem roku 1510 přišel rytec do Říma, v té době hlavního uměleckého centra Itálie i celé Evropy. Seznámení s Raffaelem (1483–1520), který byl s Michelangelem nejvýznamnější postavou tamního uměleckého života a jedním z nejobdivovanějším malířů své doby, vyústilo v dlouhodobou spolupráci. Malíř si Raimondiho pro jeho mistrovství zvolil za osobního rytce. Raffael si velmi dobře uvědomoval význam grafiky jako prostředku rychlého, levného a masivního šíření výtvarných kompozic a s nimi i slávy jejich tvůrce. Oba umělci pracovali v úzkém kontaktu, malíř dohlížel, aby výsledné grafické dílo odpovídalo jeho představě. Úspěch jejich rytin byl obrovský, staly se jedním z hlavních zdrojů šíření římské renesance. Inspirativní nepřestaly být ani po několika staletích, např. Édouard Manet kompozici svého přelomového plátna Snídaně v trávě převzal právě z Raimondiho grafiky podle Raffaelovy předlohy, Paridova soudu.

Raimondi pracoval většinou podle cizí předlohy, je proto pokládán za otce reprodukční grafiky. Po Raffaelově smrti v roce 1520 spolupracoval s dalšími umělci, zejména s Bacciem Bandinellim a Giuliem Romanem. Za rytiny s pornografickými scénami, které vytvořil  podle Giuliových kreseb, byl v roce 1524 na rozkaz papeže krátce uvězněn.

Marcantonio opustil Řím nejspíš v roce 1527 po vyplenění města císařskými vojsky. Vrátil se zřejmě do Boloně. Jeho tvorba zahrnuje na tři stovky rytin. Rytec zásadním způsobem proměnil grafické umění v Itálii, na jeho tvorbu navázalo mnoho  významných rytců – jako Marco Dente da Ravenna, Agostino Musi, Jacopo Caraglio a další. Raimondi patří mezi vůdčí postavy italské renesance.

Komorní výstava ve Schwarzenberském paláci představí vrcholná díla Marcantoniovy tvorby ze sbírek Národní galerie v Praze, s důrazem na spolupráci slavného rytce a velikého malíře.

Grafický kabinet ve Schwarzenberském paláci. Vstup v rámci vstupného do stálé expozice.
Kurátorka: Blanka Kubíková

 

Otevírací doba
Denně mimo pondělí 10.00–18.00

Vstupné
Pro děti, mládež do 18 let a studenty do 26 let vstup zdarma.
Adresa
Schwarzenberský palác, Hradčanské náměstí 2, Praha 1

Doprava
Tram 22 – Pražský hrad / Pohořelec
Fotografie
Kurátor
Sbírkové expozice

Program následujících 7 dní