Karel Šlenger (1903 -1981)


Datum konání: 28.10.2005 - 15.01.2006

východní křídlo 1. patra

Výstavu pořádá Národní galerie v Praze - Sbírka moderního a současného umění

Autor koncepce a kurátor výstavy: Tomáš Vlček

Architektonické řešení: Stanislav Kolíbal

Grafické řešení tiskovin: Stanislav Kolíbal

Hlavní mediální partner: Hospodářské noviny

Partner: Adjust art

Partner programů lektorských oddělení NG: HVB bank

Mediální partneři: Art&antique, Classic FM, ČRo 3 Vltava, Praguebest

Doprovodný program je zde

Sbírka moderního a současného umění Národní galerie v Praze připravila výstavu životního díla Karla Šlengra (1903-1981). Na ní se představuje více než 50 kreseb a 100 maleb provedených většinou autorovou vlastní kombinovanou olejovou a temperovou technikou. Národní galerie v Praze poprvé představuje Šlengrovo dílo v celistvosti a vzniká tak možnost zařadit je do souvislostí dějin umění 20. století.

Překvapivost a osobitost povahy Šlengrovy tvorby zapříčinily, že jeho jméno dlouho zůstávalo vázáno jen k východočeskému regionu. To se změnilo v posledním desetiletí, kdy se začal probouzet zájem o Šlengra v rámci zaujetí nonkonformními díly a tendencemi českého moderního umění. Překvapivost výrazu Šlengrovy malby sice upoutávala pozornost, ale neposkytla žádný jasný klíč k vnímání jeho tvorby jako závažného přínosu k utváření českého a evropského umění 20. století.

Retrospektivní výstava díla Karla Šlengra shrnuje pohled na vývoj a význam tohoto malíře v následujících tematických a chronologických celcích:

1. Vlastní cesta k výtvarnému umění ve dvacátých letech prostřednictvím studia a destrukce objektivistického pohledu na svět, tak jak jej představovala evropská tradice postavená na perspektivě.

2. Třicátá léta. Zhodnocování možností malířského vyjádření vyplývajících z osvobození ze schémat a konvencí moderního umění. Důležité se pro Šlengra staly studijní cesty do Francie, Alžíru a na Balkán spolu s objevováním výrazu hmoty v malbě a hodnot osobního prožitku světa. V proudu bohatém na varianty možností výtvarného vyjádření sílil zájem o malířské gesto a úsilí o ztvárnění základních životních motivů a témat, mezi kterými výsadní postavení začaly zaujímat motiv země a námět ženského aktu. V průsečíku obou tendencí se formovaly vize, které základní motivy těla a země spojovaly do hymnicky chápaného celku.

3. Čtyřicátá léta přinesla zásadní výsledky Šlengrova úsilí o vlastní malířský výraz. Nalezl jej na přelomu třicátých a čtyřicátých let, a to především v plasticky hmotně malovaných a modelovaných obrazech věnovaných motivům ženského aktu a zátiší s květinami. Zásadní objevy, které zařadily Šlengra mezi protagonisty informelu, přesahovaly rámec českých schopností Šlengrovo dílo u nás včas pochopit a odváděly autora k hledání dalších a dalších variant výtvarného projevu. Mezi nimi k tomu nejvýznamnějšímu patřily pokračující metamorfózy ženského těla.

4. Tvorba z doby od konce čtyřicátých do konce padesátých let usiluje o nové rezultáty, ke kterým Šlenger dospěl jak na základě informelních objevů a zkušeností, tak i na základě objevů instinktivních stránek pudově zaměřené existence. Historické události čtyřicátých a padesátých let ovlivnily Šlengrovy možnosti prosadit vlastní výtvarné objevy v českých a mezinárodních souvislostech. Místo, aby v tehdejším uměleckém životě vytvářel pro svůj projev prostor, který dosud chyběl, začal vkládat své osobní vize do obecně společensky zaměřených představ, do dobových obrazových narací a stylizací. Toto přizpůsobení konvencím se obracelo proti autorovi, který se stával čím dál tím více sarkasticky kritický k době, dobovému umění i k sobě samému. V rozvětvující se tvorbě nacházel jen příležitostně polohy, kde jeho talent mohl zazářit. Jde především o cykly ryb, zajíců, havranů a květin.

5. Teprve o něco svobodnější kulturní klima začínající koncem padesátých let umožnilo, aby se Šlenger začal opět uplatňovat ve veřejném kulturním a výstavním životě. Socialistický realismus nezdevastoval tolik Šlengrův tvůrčí profil a osud, jako se to stalo řadě jiných, i když do značné míry paralyzoval eruptivnost Šlengrova talentu. Povzbuzením pro něho byla výstava konaná v roce 1959 ve výstavní síni Československého spisovatele. V šedesátých a sedmdesátých letech jeho tvorba většinou ústila do sarkastických pohledů na osudy člověka moderní doby. V přeryvech kritického pohledu na svět se v jednotlivých kresbách a malbách zhodnocovaly objevy z předešlých desetiletí Šlengrova díla.

Tomáš Vlček

Výstava je doprovázena katalogem.

Stálé expozice

Program nejbližších 7 dní