FIGURÁLNÍ MALBA VÝCHODNÍ ASIE (2. část)


Datum konání: 02.03.2007 - 22.06.2008

Výstavou figurálního umění východní Asie se Národní galerie v Praze obrací do budoucnosti – k letní olympiádě v Pekingu, i do minulosti – k zakladatelskému činu Lubora Hájka, který zemřel před sedmi lety a jehož dílo v této výstavě připomíná. Sbírka orientálního umění Národní galerie v Praze ve svých fondech opatruje 5731 památek malířství a grafiky Číny a Japonska a mezi nimi podstatnou část představuje svébytné a originální figurální malířství. Zakladatel orientální sbírky NG, Lubor Hájek (1921–2000), už v roce 1980 pro brněnský Dům umění vybral z těchto děl ta nejlepší a připravil z nich monumentální výstavu včetně katalogu. Výstava úspěšně proběhla, ale skvěle napsaný katalog, mířící k podstatě východního umění, nikdy nevyšel, neboť na vydání tak rozsáhlého obrazového díla chyběly finance i dostatečně vyspělá reprodukční technika.

V roce sedmého výročí úmrtí zakladatele naší vědy o umění Asie se Národní galerie v Praze rozhodla splatit dluh vůči Luboru Hájkovi jako jednomu ze svých nejlepších odborníků a katalog pietně vydat v původním autorském znění jako dobový dokument. U příležitosti vydání tohoto výpravného katalogu se 175 ilustracemi probíhá i repríza Hájkovy výstavy, kterou pro veřejnost rekonstruovala ředitelka Sbírky orientálního umění v Praze, Helena Honcoopová, a umístila ji do výstavních prostor v kontextu stálé expozice asijského umění na zámku Zbraslav.

Výstavu její autor podle stylistických souvislostí rozdělil do devíti kapitol, ve kterých ilustruje vývoj malířského ztvárnění figury ve dvou velkých kulturách východní Asie od začátku prvního milénia až po 20. století. U nejstarších čínských památek jde o frotážní transfery figur z archaických bronzových nádob, poté přicházejí ke slovu polychromní ikony mahájánové větve buddhismu, excentrická zenová malba, ale i plejáda čínských a japonských legendárních a historických postav (Osmi nesmrtelných, Šestnácti arhatů, Sedmi bůžků štěstí, zakladatelů sekt i kouzelných poustevníků), kteří defilují v tušových i kolorovaných variantách malby na papíře a na hedvábí v detailně jemné i extaticky odvážné práci štětce. Kromě imaginárních postav starobylých čínských hrdinů se na výstavě setkáme s rozměrnými, jasně barevnými portréty zachmuřených předků, provedenými „přesným štětcem“ kung-pi, i s uvolněnými výtvory literátů, kteří na papíře provozovali tanec štětce, hru tuše a psaní idejí.

Ve třech kapitolách výstavy se seznámíme s tradiční japonskou figuralistikou, a to od jejích nejstarších projevů v domácím japonském stylu jamatoe, přes zářivě barevné „obrazy prchavého světa“ ukijoe, až po klasickou monochromní malbu postav, nadanou živým pohybem, expresivním výrazem a kompoziční zkratkou. I když jsou některé obrazy pozdějšími kopiemi děl starých mistrů, radost z poznání neznámé výtvarné sféry zůstává neumenšena. Vydání katalogu podpořila nevládní japonská nadace The Japan Foundation. Rozsáhlý obrazový materiál byl z nedostatku výstavního prostoru rozdělen do dvou následných částí, z nichž první akcentuje čínské a druhá japonské figurální malířství. Půlroční výstavu doprovází řada programů lektorského oddělení a především kniha, kterou jako svůj odkaz zanechal Národní galerii v Praze Lubor Hájek.Výstava je koncipována jako pocta zakladateli Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze.

Stálé expozice

Program nejbližších 7 dní

Sobota
žádné programy
Pondělí
žádné programy
Úterý
žádné programy
Středa
žádné programy
Čtvrtek
žádné programy
Pátek
žádné programy