Press releases

Programové priority Národní galerie na léta 2012-2017

Upozornění: Názvy jednotlivých výstav jsou s výjimkou projektů plánovaných na rok 2012 pouze pracovní a mohou se během jejich realizace měnit.

Na přelomu let 2012- 2013:

František Kupka: Cesta k Amorfě.

Na Podzimním salónu 1912 v Paříži byla poprvé vystavena díla, která položila základ abstraktního umění. Výstava v Salmovském paláci evokuje tento okamžik a přináší do České republiky vedle střídmého, ale velmi reprezentativního výběru z díla Františka Kupky do roku 1912 také díla slavných kubistických malířů, kteří nejsou v českých veřejných sbírkách z historických důvodů zastoupeni. Českému publiku se představí zápůjčky klíčových děl moderního malířství jak z českých sbírek, tak i z muzeí ve Francii a v USA, např. Centre Georges Pompidou, MoMA či z Guggenheimova musea v New Yorku.

Jiří Kolář a Béatrice Bizot: Korespondáž

Příběh neobvyklého přátelství českého výtvarníka a literáta a francouzské sochařky, jak jej zachytila série dopisnic, z nichž každá je současně originálním a mistrovským dílem. Intimní výstava představí ve Veletržním paláci jedinečný soubor Kolářových prací, který doposud nikdy nebyl veřejně vystaven.

Jakub Matuška aka Masker

Prezentace příslušníka nejmladší umělecké generace, vyjadřujícího se výtvarnou formou grafitti. Jakub Matuška se stal v roce 2011 posledním laureátem Ceny 333, udělované Národní galerií v Praze výtvarníkům do 33 let. Ve Veletržním paláci bude reprezentovat jeho dílo vedle maleb také instalace, vzniklá pouze pro tento účel.

Rudolf II. a mistři grafického umění

Na přelomu 16. a 17. století se Praha na krátkou dobu opět stala kulturním centrem mimořádného významu, přitahujícím nejlepší tvůrce z celé Evropy. Komorní výstava v Konírně paláce Kinských připomíná 400. výročí úmrtí proslulého habsburského panovníka prostřednictvím šesti desítek špičkových grafických listů od nejvýznamnějších záalpských rytců období manýrismu.

 

Rok 2013

Vzpomínka na krajinu, kterou jsem nikdy neviděl

Národní galerie v Praze připravila na první měsíce roku 2013 rozsáhlou reprezentativní přehlídku českého moderního umění, která se uskuteční v Národním muzeu současného umění v jihokorejském Soulu. Výběr s ohledem na účel, tj. seznámení zahraničního publika s českým uměním první poloviny 20. století, zahrnuje všechna významná jména a nejdůležitější výtvarné tendence v době od nástupu avantgard do 40. let minulého století.

Křížek - Dubuffet - Picasso

Všestranný výtvarník Jan Křížek (1919-1985) byl jedním z nejoriginálnějších českých umělců své doby. Dosud nejrozsáhlejší přehlídka jeho díla, založená z velké části na zápůjčkách z Francie, představí Křížkovu tvorbu v kontextu mezinárodního uměleckého hnutí art brut a také v souvislostech s pracemi Křížkových světoznámých francouzských současníků, mimo jiné Pabla Picassa a Jeana Dubuffeta.

Hugo Demartini

Retrospektivní výstava Huga Demartiniho (1931-2010) představí výběr z životního díla významného českého sochaře a velkého experimentátora, proslulého „zhmotněním" náhodných situací a neutuchajícím zájmem o konstruovaný, architektonicky strukturovaný prostor.

Jan Kotík

Jan Kotík (1916-2002) byl malířem, který se nenechal nikdy svázat zákonitostmi a danostmi malířské tvorby. Jeho dílo se vyvíjelo od expresivní abstrakce až ke konceptuálním projektům. Umělec se současně po celý život projevoval i jako svébytný výtvarný teoretik. Národní galerie v Praze přiblíží jeho dílo retrospektivní výstavou.

Výstava finalistů Ceny Jindřicha Chalupeckého

Přehlídka finalistů nejprestižnější české výtvarné ceny pro mladé umělce do pětatřiceti let se po delší přestávce opět vrací do Národní galerie, konkrétně do Veletržního paláce.

Ludvík Kuba

Reprezentativní výstavou připomene Národní galerie 150 let od narození významného českého malíře přelomu 19. a 20. století Ludvíka Kuby (1863-1956) Vedle umělcových známých děl představí i řadu vynikajících prací ze soukromých sbírek, které dosud nebyly veřejně vystaveny. Národní galerie v Praze připomene také další aktivity legendárního tvůrce včetně jeho zájmů sběratelských, folkloristických a spisovatelských.

Štěpánka Šimlová: Projekt Barma

Komplexní instalací Projekt Barma pokračuje Národní galerie v Praze v systematickém mapování díla umělců mladé a střední generace. Prezentace Štěpánky Šimlové vychází z autorčiných osobních zkušeností z pobytu v Karenském státě v Barmě (Myanmaru), v oblasti trpící dlouholetým ozbrojeným konfliktem a etnickými spory.

Rok 2014

Ordo et regula. Umění raného středověku a benediktinský řád

Výstava, která bude vyústěním rozsáhlého mezinárodního projektu, shromáždí významné ukázky raně středověkého umění, vzniklé z popudu nejstaršího západokřesťanského řeholního řádu. Vedle památek z českých sbírek se v Praze představí jedinečné zápůjčky z Německa, Rakouska, Polska, Maďarska a z dalších zemí. Mimořádný projekt je zaměřen na mapování uměleckých projevů, které stály u zrodu moderní západní civilizace.

Japonismus v českém umění

Japonská výtvarná kultura hluboce ovlivňovala evropské umění již od druhé poloviny 19. století, kdy se asijská ostrovní říše definitivně otevřela okolnímu světu. České výtvarnictví se s japonskými vlivy vyrovnávalo zejména v období symbolismu a secese. Připravovaná výstava se neomezí jen na představení ohlasů Japonska v tématech a formách domácího umění, ale představí rovněž originální japonská díla, která se stala inspiračním zdrojem pro české autory.

Giovanni Battista Piranesi

Souhrnná přehlídka představí fascinující tvorbu Giovanniho Battisty Piranesiho (1720-1778), grafického virtuóza pozdního italského baroka. Vedle pohledů na scenérie antického a raně novověkého Říma zde budou vystaveny i Piranesiho „temné" listy, především cyklus Vězení (Carceri), který fascinoval jak romantiky, tak surrealisty.

Zastihla je noc (Čeští umělci ve Francii 1939-1945)

Neobyčejně zajímavou, vývojově důležitou a přitom málo známou kapitolu z dějin českého výtvarného umění přiblíží Národní galerie v Praze projektem, dokumentujícím česko-francouzské umělecké kontakty z temných let evropských dějin. Výstava na konkrétních dílech a dokumentech přiblíží osudy českých umělců, kteří prožívali druhou světovou válku ve Francii, mimo jiných Aléna Diviše, Josefa Šímy, Jiřího Karse či Antonína Pelce.

Benátské bienále, Benátky, Itálie

Národní galerie v Praze po kratší přestávce opět převzala odpovědnost za organizaci české účasti na jedné z nejprestižnějších evropských výtvarných přehlídek.

Rok 2015

Ruské avantgardy 20. století

Jména jako Vladimir Tatlin, Kazimir Malevič či Vasilij Kandinský ukazují na význam ruské avantgardy těsně po první světové válce pro evropskou kulturu jako takovou. Jsou obecně známá a respektovaná. Ale tradice ruských avantgard pokračovala a pokračuje dosud. Národní galerie v Praze představí osudy ruských avantgard od začátků v období těsně před první světovou válku až po 90. léta minulého století.

Zdenek Rykr: Avantgarda a čokoláda

Zdenek Rykr (1900-1940) patří k nejnadanějším, nejvšestrannějším, ale také nejopomíjenějším českým výtvarníkům z období mezi dvěma světovými válkami. Připravovaná výstava chce ukázat jeho dílo jako jediný proud kreativity, kde se „vysoké" obrazy střetávají s „nízkou" užitkovou grafikou, reklamou a karikaturou. Znejasnění hranic mezi vysokým a nízkým a mezi jednotlivými stylovými tendencemi ukazuje, do jaké míry zůstává Rykr aktuální i v dnešní postmoderní době.

Gotické umění v severozápadních Čechách

Severozápadní Čechy spolu s přilehlými oblastmi dnešního Německa byly regionem, který na sklonku středověku zažil dynamický hospodářský i kulturní růst. Současně se jednalo o starou sídelní oblast, charakterizovanou hustou sítí měst. Výstava založená na výsledcích dlouhodobého vědeckého projektu ukáže specifické znaky středověkých uměleckých děl, která od konce 14. do počátku 16. století vznikla v této oblasti.

Malba bez korzetu. Ženy - malířky v 19. století

Tvorba českých žen malířek během 19. století ležela dlouho ve stínu umění jejich mužských kolegů. Jména jako Amalie Mánesová či Charlotta a Luisa Piepenhagenovy ukazují, že toto opomenutí nebylo oprávněné. Výstava představí dílo vybraných žen - malířek v kontextu dobových emancipačních snah a stylového vývoje.

Rok 2016

Bohumil Kubišta. Dílo ve světovém kontextu

Bohumil Kubišta (1884-1918) patří k uznávaným zakladatelům českého moderního umění. Výstava se zaměří jak na doklady Kubištových francouzských kontaktů, tak i na jeho vztahy k německému prostředí. Poprvé zde bude mimo jiné zmapována umělcova účast na klíčových výstavách evropského modernismu v době před první světovou válkou.

Stanislav Sucharda

Myslbekův žák Stanislav Sucharda (1866 - 1916) je širší veřejnosti znám především jako tvůrce monumentálního pomníku Františka Palackého v Praze. Výstava jej představí v širších souvislostech i jako originálního secesního umělce a mistra komorních sochařských žánrů.

František Tkadlík

Malíř František Tkadlík (1786-1840) patří k zakladatelské generaci českého umění 19. století, jako ředitel pražské Akademie umělecky působil například na mladého Josefa Mánesa. Výstava se zaměří na ty stránky jeho díla, které byly v minulosti záměrně opomíjeny. Dosud málo akcentovanou složku Tkadlíkova díla představuje náboženská tvorba, ovlivněná pobytem v Itálii a spjatá s hnutím za duchovní obrodu malířství, jak ji reprezentovalo hnutí tzv. nazarénů.

Rok 2017

František Kupka - retrospektiva (Praha, Paříž, New York)

Výstava František Kupka: Cesta k Amorfě z přelomu let 2012-2013 představuje úvodní studii k rozsáhlé přehlídce životního díla jednoho z nejslavnějších českých moderních umělců a spoluzakladatele abstraktního malířství. Vzhledem k tomu, že díla Františka Kupky tvoří významnou součást mnoha sbírek moderního umění po celém světě, ale v Praze se nacházejí některá z jeho nejvýznamnějších děl vůbec, má Národní galerie v Praze příležitost připravit roku 2017 v široké mezinárodní spolupráci velkou retrospektivní výstavu, která se dočká obměn v partnerských institucích a jejíž katalog bude na dlouho dobu znamenat kvalitativně nové odborné zhodnocení Kupkova díla ve světovém měřítku.