Press releases
Po Rembrandtovi v novém: Staré evropské umění a nová výstava ve druhém patře Šternberského paláce
Po čtyřměsíční přestávce Národní galerie v Praze znovu otevírá poslední část stálé expozice starého evropského umění ve Šternberském paláci na Hradčanském náměstí.
Kvalitními ukázkami své tvorby jsou tu reprezentováni nejslavnější tvůrci holandského, italského, vlámského, španělského a francouzského umění od 16. do 18. století od Rembrandta, Halse, Tintoretta, Tiepola, Rubense či El Greca až po Goyu nebo Bouchera. Nejde však o návrat expozice do stavu před úspěšnou výstavou Rembrandt & Co., kterou od února do května letošního roku vidělo přes 34.000 diváků. Nový přísný výběr a moderní instalace jsou neseny důrazem na kvalitu vystavených obrazů a plastik a na podstatné zlepšení diváckého komfortu, například v podobě rozšířeného informačního systému nebo nového ateliéru pro práci lektorů s dětmi.
Vedle nové instalace kladli autoři expozice důraz na zlepšení informačního komfortu pro návštěvníky. Obrazy a sochy jsou na rozdíl od minulosti doprovázeny rozšířenými popiskami, které se už neomezují pouze na autora, název a vročení díla, ale doplňují také další fakta o jednotlivých malbách či plastikách. Pro lepší celkové porozumění jednotlivým uměleckým školám a žánrově či tematicky seskupeným souborům jsou v expozici umístěny také informační panely, uvádějící návštěvníka do historického a uměleckého kontextu vystavených děl. Rozšířené popisky s informačními texty se doplňují s již fungujícím systémem audioprůvodce a společně poskytují návštěvníkům obsáhlou informaci o vystavených dílech, jejich autorech i době, v níž vystavené artefakty vznikaly.
Návštěvnickým magnetem obnovené stálé expozice starého evropského umění se může stát obraz Josepha Heintze mladšího, známého také jako Giuseppe Enzo, jehož námětem je Dís jedoucí z Tartaru. Toto vzácné dílo Národní galerii v Praze zapůjčilo Městské muzeum v Mariánských lázních. Obraz byl naposledy představen na výstavě Benátčané před více než čtrnácti lety. Heintz, který se narodil kolem roku 1600 v Augsburgu a zemřel v Benátkách roku 1678, byl mimo jiné také obdivovatelem díla Hieronyma Bosche. Právě Boschovy vize v kombinaci s hodnotami benátského malířství 17. století po svém využil u této kompozice, v níž bůh podsvětí Dís (Hádés) vyjíždí ve shodě s popisem v páté knize Ovidiových Proměn na voze s koňským čtyřspřežím z ohněm osvětleného Tartaru. Dísovu ponurou říši obývají na obraze monstra a příšery, malované podle Boschova vzoru. Z tradice benátského malířství naopak vycházejí postavy v levé části obrazu, kde Amor, vznášející se na rozhraní světa a podsvětí, vysílá na pokyn Venuše šíp do Dítova srdce, aby v něm vznítil lásku k Proserpině (Persefoné). Tento dosud málo vystavovaný obraz s mytologickým námětem představuje divácky mimořádně atraktivní obohacení expozice ve druhém patře Šternberského paláce.
Přestávku po výstavě Rembrandt & Co. využila Národní galerie v Praze také pro zřízení nového prostoru pro krátkodobé výstavy. Znovuotevření stálé expozice starého evropského umění tak mohla spojit s výstavou Mistrovská díla rakouského a německého malířství 19. století, jejímž prostřednictvím představuje vybranou kolekci obrazů, v níž nechybějí ani díla Caspara Davida Friedricha, Carla Spitzwega či Ferdinanda Georga Waldmüllera. Mnohá z těchto pláten nemohli návštěvníci Národní galerie v Praze spatřit dlouhá desetiletí.
Na přípravě a realizaci koncepce a výběru děl se podíleli kurátoři Sbírky starého evropského umění Helená Dáňová, Olga Kotková, Petr Přibyl, Andrea Rousová, Lenka Stolárová, Anja K. Ševčík a Sbírky umění 19. století Šárka Leubnerová.
Na přípravě spolupracovali restaurátoři Restaurátorského oddělení NG Vera Dědičová, Petr Kuthan, Adam Pokorný, Pavlína Strnadová a Jiří Třeštík.
Ateliér budou spravovat a edukační programy pro stálou expozici i výstavu Mistrovská díla rakouského a německého malířství 19. století připravily Eva Zíková a Jitka Handlová z Lektorského oddělení Sbírky starého umění Národní galerie v Praze.
Architektonický návrh vznikl pod vedením architekta Lukáše Velíška v Atelieru Aleš s.r.o, grafické zpracování výstavních textů navrhli a vytvořili Tomáš Coufal a Studio Valero s. r. o. - Pavel Bosák.
Výstavní fundus realizovala firma Vetamber, osvětlení firma Kubela. Instalaci uskutečnilo Výstavní oddělení Národní galerie v Praze.




