V rámci pravidelných malých výstav Sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze otevřeme 27. dubna další komorní expozici věnovanou zobrazování pěti smyslů v grafice 16. - 17. století. Opět představíme výjimečné grafické práce výhradně z fondů NG. Téma, které je tentokrát zvoleno může být podobou symbolických vyobrazení zraku, sluchu, chuti, čichu a hmatu pro mnohé nezvyklé až objevné.

Pět smyslů od nepaměti představuje pětici základních nástrojů, jejichž prostřednictví se lidé seznamují s okolním světem a orientují se v něm. V textech antických myslitelů (zejména Aristotela) se poprvé objevuje jasně definován koncept Pěti smyslů jako zřetelně odlišitelných způsobů percepce světa a bylo stanoveno místo smyslového poznávání v procesu poznání. Pět smyslů však nebylo ve výtvarném umění antiky nikdy znázorněno. Tato úloha poprvé připadla až umění středověku, kdy byly koncipovány různé strategie, jak Pět smyslů znázornit: Pomocí identifikačních textů, akčními personifikacemi nebo zvířecími symboly. „Zlatý věk" znázorňování Pěti smyslů nastal v 16. a v 1. polovině 17. století, kdy se hlavním a určujícím médiem této ikonografie staly grafické cykly. Právě těm je věnováno jádro této výstavy, které představí práce Georga Pencze, Franse Florise, Martena de Vos a některých dalších, která současně patří mezi vrcholná díla evropské grafiky pozdní renesance a časného baroka.