Hlavní kurátor: Vít Vlnas

Kurátoři: Tomáš Hladík, Petr Přibyl, Lenka Stolárová, Alena Volrábová, Marcela Vondráčková, Petra Zelenková

Architektonické řešení: Jan Roháč - Bronislav Stratil

Výstavu pořádá Národní galerií v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu a Arcibiskupstvím pražským.

Výstava se koná pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause, Senátu Parlamentu České republiky, arcibiskupa pražského Dominika Duky OP a Magistrátu hlavního města Prahy.

Jízdárna Pražského hradu
Valdštejnská jízdárna

Pictor aetate nostra in Patria summus
Bohuslav Balbín
(Malíř v naší době ve vlasti nejlepší)

AKTUÁLNĚ: Návštěvníci Valdštejnské jízdárny mohou od 5. dubna až do neděle 10. dubna zhlédnout výstavu až do 22 hodin!

Karel Škréta Šotnovský ze Závořic je považován za zakladatele novodobé české malířské tradice a jednoho z největších umělců, kteří se kdy narodili v Čechách. Mnohostranná výrazová škála tohoto malíře sahá od harmonického klasicismu k dramatickým šerosvitným kompozicím, jež předznamenávají vrcholně barokní umění. Rozsáhlý Škrétův tvůrčí odkaz zahrnuje vedle početných kreseb a grafiky jak úchvatná oltářní plátna, tak drobné intimní výjevy. Z jeho ruky známe scény náboženského, mytologického i alegorického obsahu. Jako citlivý pozorovatel a poučený znalec lidí se Karel Škréta projevil ve své portrétní tvorbě. Ke čtyřstému výročí umělcova narození připravila Národní galerie v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu a Arcibiskupstvím pražským monumentální výstavu děl Karla Škréty a jeho současníků. Páteř expozice tvoří dílo Karla Škréty, prezentované v rámci logicky uspořádaných celků. Mnohostranný umělec je představen nejen jako význačný malíř a kreslíř, jehož schopnosti podtrhují četná nově restaurovaná a mnohdy i nově objevená díla, ale i jako navrhovatel mnoha grafických listů. S intelektuálním rozměrem tvůrce, jenž byl svými současníky chápán jako opravdový pictor doctus, souvisí vhled do pozoruhodné škrétovské knihovny. Originální historické dokumenty zase přibližují Škrétu coby dravého a úspěšného enterpreneura pobělohorské doby. V úvodních výstavních oddílech se připomíná prostředí pražského rudolfínského manýrismu, z něhož malíř původně vyšel, i přechodová éra mezi pozdní renesancí a raným barokem, do níž se na sklonku třicátých let vrátil. Pominuty nejsou ani dobová architektura a urbanismus či raně barokní sochařství, na jehož poli vyrostl Škrétovi úctyhodný protějšek v osobě Jana Jiřího Bendla. Vedle titulního hrdiny dostávají oprávněně důstojný prostor i malíři, na něž ve svém díle navazoval. Vůbec poprvé se obrazy „pražského Apella“ ocitají v přímé konfrontaci s virtuózními, dobově vysoce oceňovanými pracemi Annibala a Ludovica Carracciů, Carlotta, Maratty, Bernarda Strozziho a Quida Reniho, jehož úchvatné Zvěstování z Ascoli Piceno je samo o sobě malířským klenotem nejvyšší myslitelné kvality. Nechybí ani práce záalpských kolegů Karla Škréty, mimo jiné Joachima von Sandrart, Johanna Heinricha Schönfelda a Tobiase Pocka. Divák si tak sám může učinit představu o tom, do jaké míry byly správné či naopak mylné soudy uměleckých historiků, kteří doposud namísto originálů vzájemně porovnávali jen jejich reprodukce. Samostatná část výstavy je věnována osobnosti Karla Škréty mladšího a otázkám Škrétovy dílny a následovníků. Logický, místy úsměvný epilog pak tvoří připomínky umělcova druhého života a impozantního kultu, jemuž se těšil zvláště v 19. století.

Sebegeniálnějšího umělce není možno vyčlenit z kontextu doby, oddělit jej od sociálního a ekonomického zázemí a vypreparovat jeho individuální genezi ze spletité struktury vzájemného stýkání a potýkání se vlivů, stylových proudů a podnětů, vycházejících od jiných výtvarných disciplin i z obecné dobové atmosféry.

Pokud se podařilo ukázat, že dílo Karla Škréty je mnohem více než „hlubinou bezpečnosti“ českého novodobého malířství, že nepředstavuje uzavřenou kapitolu, nýbrž dynamický fenomén, vyzývající k novým systémovým interpretacím i zdánlivě překvapivým konfrontacím, pak současná výstava splnila svůj účel. Výstavu provází obsažný vědecký katalog ve dvou jazykových mutacích (670 s., cca 900 barevných reprodukcí), a to již od prvního dne konání.   
Výstava zahrnuje na 400 exponátů, z nichž zhruba čtvrtinu tvoří malby, které byly podrobeny technicko-technologickým průzkumům. Spolu s českými muzei, církevními institucemi a soukromými majiteli poskytly zápůjčky na výstavu též sbírky z Německa, Rakouska, Itálie a USA.

Národní galerie ve spolupráci s řadou partnerských pracovišť, především s Univerzitou Karlovou a s Ústavem dějin umění AV ČR, hledala odpověď nikoliv v teorii, ale v praxi. Podařilo se nalézt a blíže identifikovat jak nová, dosud neznámá díla Karla Škréty, tak i obrazy pokládané po desítky let za ztracené. Pochopitelně došlo i k negativní zjištěním, vedoucím k odepsání některých prací, tradičně pokládaných za Škrétovy výtvory, z katalogu umělcovy tvorby. O mnohá překvapení se postaral široce koncipovaný technologický průzkum a na něj navazující restaurátorské práce. Zásadní nové poznatky pak vynesl na světlo historický výzkum prováděný v českých i zahraničních archivech.

Lenka Stolárová – Vít Vlnas

Informace o výstavě

Jízdárna Pražského hradu

U Prašného mostu 3, Praha 1
tram 22 > Pražský hrad

otevřeno denně od 10 do 18 hodin

Valdštejnská jízdárna

Valdštejnská 3, Praha 1
metro > A, tram 12, 18, 20, 22 > Malostranská
otevřeno denně od 10 do 18 hodin

otevřeno denně od 10 do 18 hodin

Vstupné:

do jednoho objektu / do obou objektů

základní / 150 Kč / 200 Kč
snížené / 70 Kč / 100 Kč
rodinná vstupenka / 200 Kč / 300 Kč
školní skupina (za jednoho žáka) / 20 Kč / 30 Kč

Prodej vstupenek na pokladně Valdštejné jízdárny, Jízdárny Pražského hradu a v prodejní síti Ticketpro

Webové stránky projektu Karla Škréty naleznete zde

speciální poděkování: