Tiskové zprávy
Šternberský palác po Rembrandtovi
V neděli 27. května 2012 skončila ve druhém patře Šternberského paláce výstava Rembrandt & Co. Za sedmnáct týdnů jejího trvání si zakoupilo lístek na výstavu přímo ve Šternberském paláci 25.865 návštěvníků, což je bezmála o čtyři tisíce návštěvníků více, než kolik jich Šternberský palác přivítal za celý rok 2011. Celkem však s doprovodnými programy, konferencemi, semináři a s individuálními návštěvníky, kteří si zakoupili sdruženou vstupenku ve Schwarzenberském paláci, výstavu vidělo 34.184 osob.
Výrazem mezinárodního významu výstavy Rembrandt & Co. se 14. května 2012 stal studijní den CODART, mezinárodního sdružení kurátorů sbírek holandského a vlámského umění za účastni špičkových odborníků z významných světových muzeí umění. Oficiální akce CODARTu se v České republice uskutečnila vůbec poprvé.
Po ukončení výstavy projde druhé patro Šternberského paláce nezbytnými úpravami. Stálá expozice holandského a vlámského umění Národní galerie v Praze se v těchto prostorách návštěvníkům představí koncem září letošního roku v nové podobě. Bez omezení zůstávají během letních měsíců návštěvníkům přístupné výstavní prostory v přízemí a prvním patře budovy, stejně jako palácová zahrada a kavárna. Těžiště stálé expozice ve Šternberském paláci tvoří díla starého německého a rakouského umění včetně Dürerovy Růžencové slavnosti, kolekce obrazů z Kolowratské sbírky a reprezentativní kolekce italského a nizozemského umění od 14. do 16. století. Soubor nizozemského malířství byl navíc v těchto dnech obohacen Triptychem s Klaněním tří králů od Geertgena tot Sint Jans, zapůjčeným laskavostí Kanceláře prezidenta republiky ze sbírek Pražského hradu.
Geertgen tot Sint Jans patří k nejosobitějším malířům konce 15. století. Jeho nadání zaujalo dokonce i Albrechta Dürera, který o Geertgenovi s nadsázkou prohlásil, že „byl malířem ještě dříve než ho matka porodila." V současné době se mu připisuje pouze asi deset maleb. Tento extrémně nízký počet, který dále zdůrazňuje mimořádný historický a umělecký význam triptychu, zapůjčeného z Pražského hradu, je dán životními osudy Geertgena tot Sint Jans. Malíř totiž zemřel v Haarlemu někdy kolem roku 1495 jako velmi mladý, pravděpodobně ve věku zhruba třiceti let. Jeho vzácné a na uměleckém trhu zcela nedostupné obrazy jsou k vidění především v Nizozemí (v Amsterdamu a Rotterdamu) a ve Vídni, jednotlivé desky pak v londýnské Národní galerii a ve sbírkách pařížského Louvru.
Pražský triptych byl zapůjčen do sbírky starých mistrů již v roce 1797, kde zůstal vystaven déle než dvě století. Nedávno náročně restaurované mistrovské dílo Geertgena tot Sint Jans lze nyní spatřit ve Šternberském paláci. Ocitlo se zde poblíž Triptychu s Ukřižováním od Cornelise Engebrechtsze a prací dalších nizozemských malířů 15. a 16. století. Tato instalace umožňuje sledovat svébytnou uměleckou tvorbu raných Nizozemců, která si zvláštním tajemným půvabem
a zdánlivou jednoduchostí získává pozornost milovníků umění již po staletí.




