Tiskové zprávy

Růžencová slavnost v mobilní laboratoři

Národní galerie v Praze získala grant EU k realizaci technologickému průzkumu Dürerova slavného obrazu

 

 

Růžencová slavnost (NG v Praze; olej, topolové dřevo, 162 x 192 cm), vrcholné dílo norimberského malíře Albrechta Dürera z roku 1506, patří bezpochyby k nejdůležitějším obrazům, jež se dochovaly v českých sbírkách. Jak známo, Dürer ji namaloval během svého pobytu v Benátkách pro německou komunitu usazenou kolem farního kostela sv. Bartoloměje poblíž Rialta. Obraz v chrámu zůstal sto let, v r. 1606 jej získal císař Rudolf II. pro své pražské sbírky. Bohužel Růžencová slavnost také proslula svými pohnutými osudy, které se projevily ve špatném stavu zachování. Nepříznivý stav zachování desky se tradičně připisoval náročnému transportu přes Alpy v roce 1606, při kterém ji nesli na ramenou čtyři silní muži pěšky z Benátek až do Prahy a následné nevhodné péči o Dürerův obraz v Praze. V posledních letech se však ukázalo, že deska byla poničená již ve městě na laguně. Zapůsobilo na malbu nevhodné vlhké benátské klima? Nebo mistr Albrecht Dürer zcela nezvládl technologický postup mající zaručit stabilitu rozměrné topolové desky? Aby Národní galerie mohla přispět k odpovědím na tyto otázky, přispět k poznání technologie malby, historii obrazu a zároveň volit možné kroky směřující k případnému restaurování desky, obrátila se na mezinárodní tým s žádostí o realizaci průzkumu (a to včetně finančního zajištění). Vzhledem k tomu, že Růžencová slavnost vznikla v Benátkách, volba padla na italské odborníky. Tým italských specialistů, který v červenci pracoval v Praze, v rámci projektu EU zkoumal v poslední době např. Madonu ve skalách od Leonarda da Vinci z londýnské National Gallery, obraz Amor vincit omnia od Caravaggia (Gemäldegalerie, Berlín) či obrazy Munchovy z Osla či Rothkovy malby z Tate Modern v Londýně.

 

Podstatou průzkumu je zkoumání obrazu v mobilní laboratoři (takže obraz zůstává na místě, odpadají rizika spojená s transportem uměleckého díla a během provádění samotných prací byla pro návštěvníky pouze omezena prohlídka díla). Laboratoř funguje díky spolupráci několika specializovaných pracovišť, např. Centro SMAArt z university v Perugii, Národního ústavu aplikované optiky CNR ve Florencii či Opificio delle Pietre Dure ve Florencii. Laboratoř disponuje přístroji se spektroskopickými metodami. Všechny metody jsou neinvazivní,měření tedy probíhá bez odběru vzorku (od této tradiční metody se z konzervátorských důvodů pochopitelně ustupuje), t. j. bez doteku díla. Na Dürerově Růžencové slavnosti byly použity analytické metody XRF - rentgenová fluorescenční analýza, mid FTIR a nir FTIR - IR spektrometrie s Fourierovou analýzou s vláknovou optikou, UV-Vis fluorescence s vláknovou optikou a digitální mikroskopie. Použitými metodami byly identifikovány jak originální pigmenty, tak pigmenty z pozdějších zásahů. Analýza FTIR taktéž rámcově charakterizovala použité pojivo. Zkoumání každou metodou zahrnovalo cca 100 měření. Druhá skupina odborníků bude během podzimu zkoumat obraz se skenerem pracujícím ve viditelné a infračervené oblasti záření. Výsledem bude ca 20 snímků infračervené reflektografie z jednotlivých hladin IR spektra v rozmezí 900 - 2200 nm. Výsledkem bádání bude detailní informace o podkresbě, podmalbách, autorských změnách
a rozdělení jednotlivých pigmentů (IR falešná barevnost).

Všechna zjištění poznatky přispějí k přesnému rozlišení původní Dürerovy malby, oprav z barokní doby (Růžencovou slavnost např. opravoval v r. 1663 Karel Škréta) a přesnému vymezení nechvalně proslulého zákroku Johanna Grusse z let 1839-1841, v jehož důsledku byla patrně z obrazu odstraněna i moucha, jíž Dürer v žertu „usadil" na koleno Madony. Jak bylo řečeno v úvodu, NG realizací tohoto průzkumu mapuje i možnosti případného restaurátorského zásahu, jenž by pomohl potlačit následky zmíněného kontroverzní ošetření z l9. století.
Olga Kotková - Adam Pokorný

Národní galerie v Praze
Otevírací doba: Denně kromě pondělí od 10 - 18 hodin
Volný vstup: Každou první středu v měsíci od 15 - 20 hodin

Vstupné do celé stálé expozice ve Šternberském paláci/ Stálá expozice Evropské umění od antiky do závěru baroka

Základní: 150,- Kč
Snížené: 80,- Kč
Rodinné: 200,- Kč
Školní skupina za žáka: 20,- Kč

Od 16 hodin platí snížené vstupné v jednotlivých kategoriích: 80,- / 40,- / 100,- Kč
www. ngprague.cz

Tiskové zpravodajství ze dne 26. srpna 2010
Adresa: Národní galerie v Praze - Šternberský palác/ Sbírka starého umění
Hradčanské nám. 15, Praha 1

Kontakt pro novináře: Petra Jungwirthová, tisková mluvčí NG
tel.: 222 32 14 59, mob.: 606 166 513 ; e-mail: jungwirthova@ngprague.cz