Výstava se koná v rámci 51. Výtvarného Hlinecka. Bude otevřena od 26. června do 5. září 2010 denně mimo pondělí, pokud není státním svátkem, 9 - 12 a 13 - 17 hod.

Městské muzeum a galerie Hlinsko
Havlíčkova 614, Hlinsko
tel. 469 311 267
e-mail: muzeum@hlinsko.cz
www.hlinsko.cz/mesto/kultura

Výstava se koná za podpory Pardubického kraje a pod záštitou hejtmana Pardubického kraje Radko Martínka a starostky města Hlinska Magdy Křivanové. Generálním partnerem projektu Výtvarného Hlinecka je ETA, a. s.

Autorka a kurátorka výstavy: Šárka Leubnerová

Národní galerie v Praze ve spolupráci s Městským muzeem a galerií Hlinsko připravila pro 51. ročník Výtvarného Hlinecka výstavu díla jednoho z nejvýznamnějších malířů konce 19. století, Jakuba Schikanedera. Expozice představí jeho plátna v šesti samostatných oddílech od rané tvorby až po poslední rozměrné obrazy. Jednotlivé kapitoly - díla sociální kritiky, osamělá žena v krajině, ticho večerního interiéru, obraz opuštěné krajiny, teskný večer ve městě, na břehu moře - budou doplněny uhlovými a pastelovými kresbami.

Jakub Schikaneder vstoupil do uměleckého světa v poslední čtvrtině 19. století, v  období nástupu nových výtvarných směrů, přicházejících většinou z Paříže, ale i doznívajících romantických proudů. Již během studií na pražské a později na mnichovské Akademii začal vystavovat svá plátna na výročních výstavách Krasoumné jednoty. Ve své rané tvorbě, směřující k realistickému pohledu na skutečnost, hledal inspiraci v motivech z každodenního života. Tragická témata, zpočátku vycházející z dobové sociální kritiky, byla součástí Schikanederova výtvarného programu a postupně ústila do symbolicky pojaté polohy usmíření a duchovní kontemplace. Zobrazení ženy v krajině zaujímalo v umělcově tvorbě významné místo a tato díla byla pozoruhodnými ukázkami jeho nesmírné citlivosti a vnímavosti. V lyrickém malířském projevu a s obrovskou empatií je umělec zachycoval v nejrůznějších stavech mysli jako součást přírodní scenérie, která svou náladou výsledný „portrét" umocnila. Téma pohledů do měšťanských interiérů se u Schikanedera objevovalo již od poloviny 90. let, převážná většina olejů pak vznikla do první světové války. Intimní pohled do soukromí byl pro něj více než jen projekcí nálady, zprostředkovanou barevnou a světelnou harmonií. Soustředil se na přechody světla a stínu, v jeho šerosvitných interiérech probíhala osudná setkání a loučení. Obraz čisté krajiny, na první pohled zjednodušené, někdy až schematické koncepce, znamenal další vrstvu v Schikanederově díle. Syntéza konkrétního tvaru a hlubokého citového prožitku z krajiny naplnila několik pláten, jež vedou k zamyšlení nad příběhem lidského života, tedy k tématu, které se v umělcově tvorbě neustále vracelo. Kolem přelomu století se v Schikanederově díle objevuje městská krajina. Byla to především Praha, která inspirovala malíře, spisovatele i básníky a jejich vize města byla reflexí osobních pocitů, zabarvených symbolismem i nastupující dekadencí. Malíř vyhledával pohledy na pražská předměstí, nábřeží i zákoutí ulic Malé Strany a Starého Města. Plátna, malovaná v podmanivých barvách soumraku, zachycovala často období teskných podzimních nálad nebo čas zimních večerů. Od roku 1910 Schikaneder zajížděl na severní pobřeží Německa a na ostrov Helgoland. Moře a krajina pobřeží ho okouzlily, jeho mysl zde nacházela klid, který se odrazil i v jeho pozdní malířské tvorbě. Zde vznikala rozměrná plátna, představující příboj u pobřeží v jednotné skladbě barevných tónů. Přestože Schikanederův zcela osobitý výtvarný projev stál již ve dvacátých letech mimo českou avantgardní scénu, jeho dílo ukázalo jednu z možných cest ve složitém mnohovrstevnatém vývoji moderního umění na počátku 20. století. Jeho kultivovaná a citlivá tvorba, nabízející nám pohledy do lidských osudů od idylických motivů až k tragickému rozuzlení, zůstala neopominutelnou součástí českého výtvarného dějepisu.

Výstavu Jakub Schikaneder (1855 - 1924) bude doprovázet - v rámci projektu Výtvarného Hlinecka - nově koncipovaný katalog.

Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století Národní galerie v Praze připravilo k výstavě samoobslužné pracovní listy pro širokou veřejnost, které seznámí návštěvníky s osobností malíře a jeho díly.