9. říjen 2009 - 10. leden 2010

Výstavu připravila Národní galerie v Praze - Sbírka moderního a současného umění ve spolupráci s Národní galerií Číny.

Veletržní palác - Malá dvorana, mezanin a východní křídlo 1. patra

Výstava Otevřená vize se koná v rámci Festivalu čínské kultury, který organizuje
Ministerstvo kultury České republiky
Ministerstvo kultury Čínské lidové republiky
Velvyslanectví Čínské lidové republiky v České republice.

Národní galerie Číny
Hlavní kurátor: Fan Di'an
Ředitel výstavy: Ma Shulin
Členové výkonného výboru: Fan Di'an, Qian Linxiang, Yin Fu, Ma Shulin, Liang Jiang, Yi E, Han Shuying, Wang Lan, Pei Jianguo, Liu Mi
Výkonný ředitel: Deng Feng
Koordinátoři: Han Shuying, Guo Yurong, Li Yunhui
Koordinátoři výstavy: Pei Jianguo, Wang Xiaomei
Doprava: Liu Mi
Grafický návrh: Liao Xinwei, Wei Feng

Národní galerie v Praze
Generální ředitel: Milan Knížák
Ředitel Sbírky moderního a současného umění: Tomáš Vlček
Manažerka a koordinátorka projektu: Světlana Michajlová
Produkční projektu: Pavel Antoš
Produkční výstavy: Dagmar Němečková

Hlavní partner NG: UniCredit Bank
Patron NG: SYNOT TIP
Hlavní mediální partner: Hospodářské noviny
Partneři: Neternity Group
Mediální partneři: Classic FM, AnoPress IT, ČRo 3 - Vltava, Grand Princ

Otevřená vize

Při příležitosti 60. výročí diplomatických styků mezi Čínskou lidovou republikou a Českou republikou navázaly kulturní a umělecké kruhy obou zemí plodnou kulturní spolupráci a bilaterální výměnu informací. Rozsáhlá výstava „Otevřená vize", představující současné výtvarné umění Číny a pořádaná ve spolupráci Národní galerie Číny a Národní galerie v Praze, v této oblasti zahájila novou kapitolu a znamená první kolo uměleckého rozhovoru.

Výstava, jejímž hlavním tématem je „otevřené vidění", má velký význam, neboť většina vybraných děl vznikla po zavedení reforem v Číně a otevírání se země světu, a to především za poslední dvě desetiletí. Představená díla jsou z oblasti tušové malby, olejomalby, fotografie a dalších médií a dokládají pestrost a propojenost čínského umění. Lze právem říci, že současné čínské umění nastoluje specifický kulturní status a duchovní systém jak navázáním na minulost, tak rozvojem do budoucna. Výstava je založena na otevřeném, integrálním prostředí čínské společnosti, na jejím hlubokém zakotvení v dějinách, na schopnosti realistického pohledu a na vztahu mezi „přírodou, městem a zaměřením na člověka", aby tak vyjádřila aktivní roli současného čínského umění na pozadí epochálních změn. Odráží dnešní proměny čínského tradičního pohledu na přírodu i kulturní skutečnost městské reality a filozofické otázky spojené s lidskou existencí.

Jediná výstava sice nedokáže postihnout rozmanitost a složitost umění dnešní Číny, naznačuje však alespoň jejího otevřeného ducha a mezinárodně orientovaný umělecký názor. Díky takové otevřené, interaktivní a přátelské komunikaci a mezinárodnímu kontextu je současné umění stále živější a zralejší. V každém případě - představí nové společenské prostředí a pestrost současného čínského umění

Fan Di'an, ředitel Národní galerie Číny a hlavní kurátor

Současná čínská malba se v posledních desetiletích vyrovnává s vlivy tzv. západní kultury
(to znamená evropské, poněvadž tam je její základ, až mnohem později derivovaný v Severní Americe). Náhlé přijetí odlišných principů, a to nejen formálních - jde v podstatě o změnu vnímání životních hodnot, způsobilo v čínském umění bouři, která ještě neskončila.

Během velmi krátké doby (cca od poloviny 80. let 20. století) se v čínském umění projevily vlivy všech proudů euroamerického umění od impresionismu až po současnost. Generace čínského „uměleckého obrození" se naráz zmocnila exprese, popartu, akčního umění a objevila přitažlivost otevřené politické i sexuální konfese. Tímto velkým chvatem a propojením až zmatením nejrůznějších technik, materiálů a především způsobů uvažování vznikaly osobité čínské postoje zbavující se tradice a reagující na současný svět, jehož měnící se podobu čínská společnost spoluvytváří. Současná čínská umělecká tvorba se tak stala zajímavým hráčem ve světovém umění. Současně s rapidně rostoucí ekonomikou se z umění stává „bubble economy", jejíž osud je pro budoucnost nejistý, ale v současnosti významný.

Odklon od tradice ještě nekončí, určitě bude pokračovat dál, ale věřím, že se čínští umělci skrze nabytou svobodu budou vracet (svobodně, dobrovolně a možná nevědomky) k principům, které po tisíciletí udržovaly v Číně společenskou mravnost, jež je nám možná cizí, ale která musela být velmi silná, když vydržela tak dlouho.

Milan Knížák, generální ředitel Národní galerie v Praze

„Otevřenost" nenaznačuje jen určitý přístup k okolí, ale i zcela nové pojetí a energii plynoucí mnoha směry; vidění odkazuje jak na úhel pohledu, tak na vnímavost, moudrost a myšlenkové pochody.

„Otevřenost" ve společenském smyslu představuje nejvýznamnější událost, k níž za uplynulých třicet let v Číně došlo, a zároveň odráží transformaci celé společnosti a proměnu jejího systému, kdy moderní charakter života přispívá k rychlému rozvoji hospodářství a změnám prostředí a napomáhá příchodu globální ekonomiky. Otevřenost se prohlubuje a rozšiřuje. „Otevřenost" citu pro umění naznačuje uvolnění kulturního kontextu a osvobození duchovní dimenze a signalizuje nové začátky čínského současného umění, které přináší novou energii a vitalitu - od formálního sebeukáznění umělce až po konceptuální obrodu a neustálé experimentování s vizuálním jazykem a prozkoumávání multimédií. „Sdílení otevřenosti" podporuje rozvoj společnosti a umění, aby se mohly propojit i konfrontovat navzájem. Nové souvislosti současného čínského umění se formují právě v symbióze mezi interakcí a reakcí. Tak se současné umění rozšiřuje z jediného směru do několika, úhel pohledu jednotlivce se mění v pohled veřejný, z uzavřené introspekce vzniká otevřené srovnání a reflektivní charakter tradiční kultury se mění v reflexi současnou a realistickou, čímž vzniká jakási „holografická síť pohledu". Současné čínské umění se pohybuje po všech mřížkách této sítě a předkládá jedinečnou a mnohočetnou strukturu, zčásti skrytou a zčásti viditelnou.

S ohledem na kaleidoskop současného čínského umění v éře otevřenosti se výstava, jejímž námětem je právě „otevřené vidění", zaměřuje na nejrůznější umělecká díla včetně tušové malby, olejomalby, fotografie a dalších médií, vytvořená více než padesáti autory, a snaží se předvést relativně jasnou platformu prostřednictvím integrace a zevšeobecnění. Tlumočí tradiční charakter čínského umění a poetickou estetiku, současný stav a kulturní zájmy v procesu urbanizace a reflexí o existenci orientovaných na člověka. Klíčovými pojmy jsou pak „příroda", „město" a „zaměření na člověka".

„Příroda" není jen základním zdrojem lidské existence, je i námětem, na nějž člověk může odkazovat a který může rekonstruovat. Pro tradiční čínské pojetí přírody je vztah mezi ní a člověkem ústřední a na něj je zaměřena největší pozornost.

Se ztrátou domova-přírody zaujímá uprázdněné místo „realita města". S prohlubujícími se společenskými reformami v Číně a otevíráním se země světu a zároveň vlivem globální ekonomické integrace má urbanizační proces v Číně dramatické následky pro celý svět. Přináší nové obsahy sociální kultury a vytváří nové kulturní prostředí prezentované vysokými budovami
a paláci stejně jako mnoha dalšími faktory souvisejícími se životem ve městě - jeho specifickým životním stylem, novým druhem znalostí a poznatků a novými modely společenské komunikace. Urbanizace zároveň představuje sílu aktivující citlivou představivost a myšlení umělců a dává jim možnost využívat nová média a nový jazyk stejně jako možnost křižovat městskými krajinami a zkoumat jejich duchovní dimenzi. Umělci uchopují realitu svým pronikavým vnímáním a odvážným sebezkoumáním a vyjadřují myšlenky a pocity městského člověka formou vyprávění a metonymie. Díla z „Tváří městského světa" představují „skupinovou" strukturu a vyjadřují umělecké postoje zaujímané za urbanizace ze tří hledisek: ohromující dimenze městského růstu a změny, životní styl společný městským obyvatelům v informačním věku a éře spotřeby a zkušenost ze života v městských aglomeracích a pocity s tím spojené. Nová kulturní krajina vznikající procesem urbanizace v jejich dílech funguje jako jakási tažná síla, zatímco vizuální lingvistická forma odráží soudržnost uměleckých médií a proměnu umění v informační éře a zároveň v současném čínském umění podněcuje vznik nesčetných rozmanitých forem.

„Příroda" i „město" jsou prostorem k životu lidí, k existenci lidských těl a duší. Existence přitom není jen specifické označení, představuje i filozofickou otázku vyjadřující obvyklou charakteristiku všeho a všech bytostí na světě. Její záběr je široký, je jen těžko definovatelná, je fyzická i duševní, objektivní i subjektivní, realistická i nihilistická. Výstava nedokáže pojmout složitou strukturu současného čínského umění, povahu jeho jednotlivých ér lze vlivem dynamických změn uchopit jen stěží. Díky tomu, že současné umění nepřestává sledovat linii „otevřeného pohledu", však může nadále hledat svou vlastní, svébytnou cestu založenou na principu humanistického, duchovního žebříčku hodnot, vycházející z kulturních tradic a odrážející realitu současné čínské společnosti, a také stále výstižněji vyjadřovat životaschopnost a nekonečné možnosti nového vývoje.

Deng Feng, výkonný ředitel

Národní galerie Číny vydává při příležitosti konání této výstavy katalog
Otevřená vize - výstava současného čínského umění.

Součástí výstavního projektu budou doprovodné programy, které připravuje Lektorské oddělení NG - Sbírky moderního a současného umění. Informace a rezervace: Lektorské oddělení Sbírky moderního a současného umění, Národní galerie v Praze, tel. 224 301 003, email: vzdelavani@ngprague.cz

PROGRAMY PRO INDIVIDUÁLNÍ NÁVŠTĚVNÍKY

SPECIÁLNÍ AKCE
Komentovaná prohlídka ke dnům volného vstupu (15.00-20.00)
6. 1. ST 17.00 Současné čínské umění
Cena: zdarma / Doba trvání: 30-60 min. / Místo setkání: pokladny Veletržního paláce.

PROGRAMY PRO DĚTI
Otevřené ateliéry pro děti i rodiče
Přijďte jednou za měsíc společně s dětmi prožít aktivní výtvarně zaměřená sobotní odpoledne
do Národní galerie v Praze. Inspirací pro tvorbu nám budou umělecká díla ze sbírek Veletržního paláce. Výtvarný materiál vám bude volně k dispozici.
9. 1. SO 14.00-16.30 Čínské shadows k výstavě Stínové divadlo a současné čínské umění
Cena: 80 Kč / 1 osoba (v ceně je zahrnuto vstupné, poplatek za lektorské služby a výtvarný materiál) / Doba trvání: navštivte ateliér kdykoli od 14.00 do 16.30.

Národní galerie v Praze - Sbírka moderního a současného umění
Dukelských hrdinů 47, Praha 7

Vstupenka na výstavu opravňuje ke vstupu do celé stálé
expozice Umění 20. a 21. století ve Veletržním paláci

Vstupné na výstavu tvoří součást vstupného do stálé expozice.
Základní: 160,- Kč
Snížené: 80,- Kč
Rodinná vstupenka: 200,- Kč
SNÍŽENÉ VSTUPNÉ OD 16 HODIN.

Otevřeno denně kromě pondělí, od 10 do18 hodin.

www.ngprague.cz

Tiskové zpravodajství ze dne 8. 10. 2009
Kontakt pro novináře: Petra Jungwirthová, tisková mluvčí/ tel. 222 32 14 59, mob. 606 166 513, e-mail: jungwirthova@ngprague.cz