Veletržní palác, ochoz mezaninu

Výstavu pořádá Národní galerie v Praze – Sbírka moderního a současného umění

Autor: Milan Knížák
Kurátorka: Lenka Pastýříková
Grafické řešení tiskovin: Denisa Myšková, Ondřej Lím
                 
Hlavní partner NG: HVB Bank
Mecenáš NG: Synot Lotto, a.s.
Hlavní mediální partner: Hospodářské noviny
Mediální partneři: Art&antiques, Classic FM, ČRo 3 - Vltava

Současné zimbabwské sochařství, které u nás již není zcela neznámé, je zajímavým a v celém světě uznávaným fenoménem. Spojuje v sobě tvůrčí potenciál obyvatel Zimbabwe, jejich tradiční kulturní hodnoty, náboženské představy a exotickou životní realitu s moderním výrazem, který v nejlepších výkonech obstojí i ve srovnání s evropským a americkým moderním uměním. Tyto kamenné sochy však nejsou rituální předměty či etnografické artefakty jako například vyřezávané dřevěné masky, které si oblíbili na počátku 20. století evropští umělci, ale svébytná umělecká díla oceňovaná především pro estetické kvality.
Zimbabwské sochařství, pracující hlavně s tvrdými druhy kamene, jako hadec, opál nebo verdit, nemá kontinuální tradici. V Zimbabwe se sice dochovaly některé památky z předkoloniálního období, ale s nebývalou intenzitou se sochařství v kameni rozvíjí teprve od poloviny 20. století. Výtvarnou kritikou bývá označováno za nejvýznamnější umělecký směr vzniklý v moderní Africe.

Zásadní impulzy v počátcích vyšly od cizinců. Shodou okolností se v padesátých a šedesátých letech objevilo v Zimbabwe (tehdejší Rhodésii) několik osobností, které se rozhodly povzbuzovat a usměrňovat kreativitu místních obyvatel. V padesátých letech začali vyučovat malbu a sochařské techniky a organizovat výstavy v misijních stanicích Canon Paterson v Serimě a John Groeber v Cyrene. Z mnoha jejich žáků se stali úspěšní sochaři. Za hlavní iniciátory sochařského hnutí v Zimbabwe jsou pak považováni Angličan Frank McEwen, kurátor a historik umění, a Tom Blomefield, farmář původem z Jižní Afriky. McEwen se v roce 1954 stal první ředitelem Národní galerie v Harare (tehdejší Salisbury) a rozhodl se podporovat místní uměleckou scénu. Jako součást galerie založil neoficiální uměleckou dílnu nazvanou Workshop School, kde poskytoval zájemcům o vlastní tvorbu, nejprve z řad svých zaměstnanců, i kamenosochařské školení. Odtud vyšli významní sochaři, kteří vytvořili základy prvního domorodého moderního uměleckého stylu. Další proslulé centrum zimbabwského sochařství vzniklo kolem poloviny šedesátých let v Tengenenge (v překladu „Místo počátku“) na severu Zimbabwe. Blomefield vytvořil na své farmě podmínky, v nichž každý příchozí bez ohledu na svou profesi, etnickou příslušnost nebo náboženské vyznání mohl vyzkoušet své nadání a pokusit se živit jako sochař. Farma se tak od roku 1966 začala proměňovat v rozsáhlou sochařskou komunitu, ve které se uplatnili i sochaři z Malawi, Zambie, Mozambiku a Angoly. Dnes v Tengenenge žije a tvoří v dílnách pod širým nebem na 300 umělců. Od roku 1970 sochaře podporuje a prosazuje také sochařský park Chapungu v Harare založený Američanem Royem Guthriem. Sochy ze Zimbabwe se dnes prodávají, sbírají a vystavují po celém světě a pro sochaře se jejich výroba stala výnosným zaměstnáním.
Všechny vystavené sochy ze soukromých sbírek pocházejí z Tengenenge a jsou vytvořeny stejnou technikou. Po dokonalém opracování kamene sochař vyhladí vodou a smirkovým papírem povrch sochy a na závěr nad plamenem nahřátou sochu pokryje několika vrstvami přírodního vosku a vyleští ji. Někteří umělci také využívají kontrast leštěného povrchu sochy s hrubě opracovanými partiemi. Prezentovaní autoři zastupují všechny tři generace zimbabwských sochařů (např. Fanizani Akuda a Ali Chitaro první generaci, Lazarus Takawira a Conducto Kagore druhou generaci, Edson Seda, Mike Munyaradzi, Bester Gunja a Victor Fire třetí generaci). Od devadesátých let se nově prosazují v sochařském hnutí ženy, a tak jsou zařazena také díla sochařek – Angasy Amali a Eliny Gosty.

Lenka Pastýříková

Vystavující sochaři
Angasa Amali (1969)
Fanizani Akuda (1932)
David Bangura (1955)
Gift Bangura (1968)
Mudiwa Erimasi
Victor Fire (1965)
Bysider Gatsi (1967)
Steady Gomo (1976)
Elina Gosta (1973 – 2006/2007)
Bester Gunja (1976)
Cemet Chakawa (1981)
Jealous Chatsama (1967)
Boyd Chikwanyanga (1974)
Ali Chitaro (1949)
Morgan Jamhu (1963)
Sample Kafara (1968)
Forias Kagore (1959)
Ringas Kagore
Makina Kameya (1920 – 1988)
Pinias Leon (1982)
Moses Mafigu
Biggi Makaki (1975)
Clemence Makore (1979)
Antony Makurirofa (1961)
December Mbonge (1971)
Bhabhabisi Mukosa (1986)
Mike (Mekias) Munyaradzi (1967)
Nimrod Phiri (1970)
Edson Seda (1977)
Issa Simms (1971)
Stephen Table
Lazarus Takawira (1952)
Wilfred Tembo (1965)
Herbert Wurayayi
Factor Ziira (1954)
Mangove

Otevírací doba: denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin

Kontakt pro novináře:
Marcela Hančilová
tel.: 224 301 167, 724 501 536, e-mail: hancilova@ngprague.cz

www.ngprague.cz