9. prosinec 2005 – 2. duben 2006
Národní galerie v Praze, Valdštejnská jízdárna
Výstavu pořádá Národní galerie v Praze,  Sbírka umění 19. století

Výstava se koná pod záštitou předsedy Senátu Parlamentu České republiky Přemysla Sobotky.

Koncepce výstavy: Naděžda Blažíčková-Horová

Autoři textů: Naděžda Blažíčková-Horová, Tomáš Sekyrka, Tomáš Hylmar, Peter Rusnák

Kurátorka: Veronika Hulíková

Architektonické řešení výstavy: Vladimír Hora

Grafické řešení výstavy: Jan Hora

Grafické řešení katalogu a tiskovin: Zdeněk Ziegler

Partneři výstavy: Národní divadlo, Termo +
Hlavní mediální partner: Hospodářské noviny
Mediální partneři: Týden, Nedělní svět,  Classic FM,  Český rozhlas 3 – Vltava, Art and Antiques, Metro, Xantypa

Finanční partner lektorských oddělení: HVB Bank

František Ženíšek patřil k představitelům poslední generace „vlasteneckých umělců“, která se do dějin českého výtvarného umění zapsala zejména výzdobou Národního divadla  a Národního muzea, nadšenou interpretací národně buditelských idejí, tak příznačných pro 19. století a málo chápaných v dobách pozdějších.

Syn zámožné pražské kupecké rodiny absolvoval na přání rodičů reálku a zároveň se soukromě učil základům malířství u Karla Javůrka. Studoval nejprve u Eduarda Engertha: v letech 1863–1865 na Akademii v Praze a v období 1865–1866 na Akademii ve Vídni. Na pražskou Akademii se vrátil, aby v letech 1866–1874 pokračoval ve studiu u Josefa Matyáše Trenkwalda a Jana Sweertse. Roku 1875 odešel přes Vídeň do Belgie, kde s Bohumírem Roubalíkem maloval podle Sweertsových návrhů nástěnné obrazy v sále městské radnice v Courtray; tam ho ovlivnila historická malba belgické školy. V letech 1875–1877 s Josefem Tulkou a s Maxem Pirnerem prováděl podle Trenkwaldových skic kartony pro okna Votivního kostela ve Vídni. Roku 1877 měl v Praze společný ateliér s Antonínem Chittussim. V roce 1878 navštívil Paříž a rok poté s Mikolášem Alšem Itálii. Po návratu začala práce na soutěžních návrzích pro Národní divadlo a na jejich realizaci. V roce 1884 pobýval společně s Josefem Šebestiánem Daubkem, přítelem a hlavním objednavatelem svých obrazů, v Holandsku. V letech 1885–1896 byl členem profesorského sboru pražské Uměleckoprůmyslové školy (s Jakubem Schikanederem jako asistentem) a v letech 1896–1915 pražské Akademie. Odchoval celou řadu žáků, také svého syna Františka.

Ženíšek byl na konci 19. století vyhledávaným portrétistou a podobizny tvoří podstatnou část celé jeho tvorby. Vynikl jako kreslíř a malíř historických a alegorických výjevů – k nejznámějším patří Oldřich a Božena nebo Záhuba adamitů – a při výzdobě Národního divadla v Praze jako představitel monumentální malby. Z monumentálních pražských zakázek jmenujme ještě alespoň návrhy vitráží pro okna kostela sv. Cyrila a Metoděje v Karlíně nebo výzdobu Grégrova sálu Obecního domu ze závěru jeho tvorby.

S odstupem jednoho století a na základě prvního rozsáhlejšího zpracování Ženíškova díla, kdy jsme se snažili o nezaujatý pohled oproštěný od všech dobových soudů a vazeb, můžeme snad konstatovat, že Ženíška charakterizovala vytrvalá pracovní kázeň a píle, schopnost srozumitelně a přitažlivě ztvárnit výtvarné ideály a požadavky tehdejší doby a zejména virtuózní zručnost kresby, tehdy velmi ceněná. Ženíšek patřil k těm umělcům, kteří vytvářeli vysokou úroveň české kresby poslední třetiny 19. století. Ve své tvorbě – malířské i kresebné – vycházel z akademismu středoevropského poučení, ale se silným akcentem domácí tradice, zřejmá byla jeho návaznost na dílo Josefa Mánesa, kterou stále zdůrazňoval. Viditelné jsou však i vlivy vídeňské klasicizující renesance a  francouzského klasicismu. Ženíšek velmi obdivoval Ingrese a podle jeho vzoru povýšil kresbu na hlavní výrazový prostředek, kdežto barva měla v podstatě kolorující úlohu.

Jistá konzervativnost a zejména pateticky zaměřený figurální akademismus, jehož byl Ženíšek představitelem, způsobily prvotní obdiv a uznání v řadách současníků, nezájem a až příkré odmítání další generace plné avantgardních myšlenek a představ estetiky nového století. Alegorická glorifikace národních myšlenek, tak důležitá pro Ženíška a jeho vrstevníky, byla generaci nastupující na přelomu století zcela cizí. Ženíškovi (ale nejen jemu) byla vytýkána konvenčnost, rutinérství a vlastenecká sentimentalita. Národopisný zájem, historismus a akademické pojetí nová generace zcela odmítala. Ostré kritiky se Ženíškovi dostalo už od některých jeho žáků.

Že v tomto negativním hodnocení je zřejmý i generační antagonismus, není třeba zdůrazňovat, platí dodnes a jistě víc v uměleckých disciplinách, než v exaktních vědách. Vývoj umění nikdy není jednoznačný, některé myšlenky se ujmou, usměrní současnou tvorbu a mohou se stát i pramenem dalších podnětů. V každé generaci jsou umělci, kteří vědomě navazují na předchozí umělecké etapy a vzory, ale i ti, kteří hledají nové směry a impulzy, usilují o osobitost a zavrhují vše dosavadní.

Obě hodnocení, kladná i záporná, byla dobově zabarvená a pouze vyjadřovala estetické názory rozdílných generací. Ale i dnes se jistě oba názorové póly zase objeví. Někteří z návštěvníků (i kritiků) budou Ženíškovy práce pokládat za „dílo získávající si chvilkovou popularitu“, jiní ocení jeho výjimečné nadání pro elegantní kresbu a osobitý přínos především v alegorické figurální malbě, která v osmdesátých a devadesátých letech sehrála významnou úlohu v celém evropském malířství. A Ženíšek v ní čestně obstál, i když viditelně mu šlo skutečně vždy více o formu, než o obsah, jak mu bylo vyčítáno i v době jeho největší popularity. V námětech svých prací nepřinesl Ženíšek tedy žádné nové podněty. U veřejných zakázek, které v jeho tvorbě převažují, bylo malíři téma ostatně dosti přesně určeno.

Ve společnosti své doby měl však Ženíšek bezpochyby důležitou funkci. Jeho kreslířské a malířské dílo konvenovalo velké části tehdejšího publika, reagovalo na jeho vkus a estetické cítění, ve výtvarné podobě vyjadřovalo jeho pocity a názory.

Dnešní divák pak může ocenit Ženíškovo brilantní technické vybavení, perfektní kresbu, kompoziční jistotu a jeho schopnost vcítit se do požadavků a daných témat poslední čtvrtiny 19. století.

Výstavu doprovází obsáhlý katalog (256 stran), 950,- Kč.

Výstava je otevřena od 9. prosince 2005 do 17. dubna 2006,
denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

Adresa: Valdštejnská jízdárna,  Valdštejnská 3, 110 00 Praha 1
tel:  257 073 136

Vstupné:
Základní 100,- Kč, snížené 50,- Kč, rodinná vstupenka 150,- Kč

Výstavu připravila Národní galerie v Praze – Sbírka umění 19. století
tel.: 224 301 111

Doprovodné programy připravilo lektorské oddělení Sbírky umění 19. století
e-mail: suds@ngprague.cz, www.ngprague.cz

Kontakt pro novináře: Petra Jungwirthová, ved. tiskového a komunikačního odd. NG,
tel.: 222 32 14 59, mob.: 606 166 513. e-mail: jungwirthova@ngprague.cz

Doprovodné programy k výstavě
Informace a rezervace: Lektorské oddělení, Sbírka umění 19. století,
Národní galerie v Praze, tel: 224 301 003, lect.suds@ngprague.cz

PROGRAMY PRO INDIVIDUÁLNÍ NÁVŠTĚVNÍKY
Programy pro studenty a dospělé

FRANTIŠEK ŽENÍŠEK (1849 – 1916)
8. 12. 05 – 17. 4. 06 VALDŠTEJNSKÁ JÍZDÁRNA

DOPROVODNÉ PROGRAMY
Informace a rezervace: Lektorské oddělení, Sbírka umění 19. století, Národní galerie v Praze, tel.: 224 301 003, lect.suds@ngprague.cz

PROGRAMY PRO INDIVIDUÁLNÍ NÁVŠTĚVNÍKY:

Komentované prohlídky s autorkou výstavy PhDr. Naděždou Blažíčkovou-Horovou
Délka: 90 min. Cena: zdarma k platné vstupence. Místo setkání: pokladna Valdštejnské jízdárny (VJ).
Termíny: 22. 2. a 29. 3.2006, v 16.00

Sobotní komentované prohlídky
Délka: 60 min. Cena: 20 Kč/ 1 osoba k platné vstupence. Místo setkání: pokladna VJ.
13.00  František Ženíšek – výtvarník Národního divadla
15.00  František Ženíšek – malíř portrétů a české historie
Termíny: 10. 12., 17. 12. 2005, 14. 1., 11. 2., 11. 3., 25. 3. a 8. 4. 2006

Nedělní komentované prohlídky
Délka: 60 min. Cena: zdarma k platné vstupence  Místo setkání: pokladna VJ
15.00   František Ženíšek – život a dílo
Termíny: 18. 12., 1. 1., 19. 2., 19. 3. a 16. 4. 2006   

Komentované prohlídky na objednávku
Objednejte si komentované prohlídky k výstavě, přijďte s přáteli, kluby či zahraničními známými. Prohlídky je nutné objednat 14 dní předem.
Nabízíme také výklady v anglickém jazyce.
Cena: základní  200 Kč / 1 hodina/ 1 skupina Rezervace: dva týdny předem

SPECIÁLNÍ AKCE:

Vánoční komentované prohlídky
Délka: 60 min. Cena: 20 Kč  k platné vstupence Místo setkání: pokladna VJ
13:00 a 15:00   František Ženíšek – život a dílo
Termíny: 26., 27. a 28. 12 2005.

Programy pro školní a zájmové skupiny:
Program pro I. stupeň ZŠ: Zvířátka a Petrovští
Program pro II. stupeň ZŠ: Příběh Národního divadla
Program pro SŠ: František Ženíšek – výtvarník Národního divadla
Dále nabízíme komentář k nejdůležitějším dílům výstavy s pracovním listem, doba trvání 90 min.
Cena: základní 400 Kč / 2 hod / 1 skupina, objednávka nutná!

Komentovaná prohlídka pro pedagogy
Délka: 90 min. Cena: Komentář a vstupné zdarma. Místo setkání: v 16.30 u pokladny VJ, rezervace nutná. Termín: 18. 1.

Informace a rezervace: Lektorské oddělení Sbírky umění 19. století,
Národní galerie v Praze, tel.: 224 301 003, e-mail: lect.suds@ngprague.cz
Adresa: Valdštejnská jízdárna, Valdštejnská 3, 110 00 Praha 1
Spojení: metro A , tram 12, 18, 20, 23 – stanice Malostranská